Rodinná péče o nemocné zasluhuje veřejnou podporu, vyzval papež František

11.12.2017 

Zachránit katolické nemocnice před tržními měřítky a veřejně docenit rodiny, které se starají o chronicky nemocné či nositele vážného zdravotního postižení – k těmto dvěma postojům vyzývá papež František v poselství k XXVI. Světovému dni nemocných, který připadá na únovorou liturgickou památku Panny Marie Lurdské (11.2.). Ponese se v duchu slov, která Ježíš pronáší na kříži a která se stávají pravidlem pro život křesťanské komunity i jednotlivých učedníků: »„Ženo, to je tvůj syn…To je tvá matka“. A od té chvíle si ji ten učedník vzal k sobě.« (Jan 19,26-27).

Jak papež podotýká, tento Ježíšův výrok ustavuje Mariino mateřství vůči celému lidstvu. Pro Pánovu Matku zde začíná nová cesta darování a mateřské péče o lidské dcery a syny, která obnáší jak jejich hmotné zajištění tak duchovní aspekty jejich výchovy. Milovaný učedník Jan tu zosobňuje církev, která má uznat Marii za svou matku, přijmout ji a kontemplovat v ní vzor Pánova následování i její mateřské poslání. Jan zároveň může dosvědčit, že si Ježíš přeje dovést všechny lidi k Otci a že při svých setkáních s lidmi nemocnými duchovní pýchou i tělesnými neduhy rozdával milosrdenství, odpuštění a fyzické uzdravení. Ježíšovo srdce je otevřeno všem lidem bez výjimky, a proto také křesťanská milosrdná láska náleží všem potřebným pouze z důvodu jejich lidství, a tudíž Božího synovství.

Svatý otec připomíná, že mateřská péče církve o potřebné se v průběhu dvou tisíciletí bohatě projevovala v práci řady katolických kongregací. Na tyto dějiny nelze zapomínat, nýbrž je nutné z nich čerpat také v zemích, kde dnes dostatečně funguje veřejné zdravotnictví. Kromě kvalitní lékařské péče se totiž katolická zdravotnická zařízení řídí mravními křesťanskými zásadami, staví do středu terapeutického procesu člověka a vykonávají vědecký výzkum v úctě k lidskému životu. V zemích s nedostatečným či neexistujícím zdravotnickými systémem naopak přetrvává obraz církve jako „polní nemocnice“, která poskytuje nezbytnou péči obyvatelstvu. Všude se nicméně církev snaží léčit, ačkoli pokaždé není schopna vyléčit, zdůrazňuje Petrův nástupce.

Z dědictví katolické služby nemocným by se měli poučit zejména dnešní členové a členky ošetřovatelských řádů, odkazuje papež k velkodušnosti a obětavosti mnoha zakladatelů těchto společenství, jejich tvořivosti a organizační inteligenci. Tento minulý odkaz může přispět k vhodným budoucím projektům, které by kupříkladu zabránily užití tržních modelů v katolických nemocnicích, v jejichž důsledku se odepisují chudí. V závěru poselství ke Světovému dni nemocných papež připomíná vytrvalost a laskavou péči mnoha rodin, které se starají o chronicky nemocné či zdravotně postižené děti, rodiče a příbuzné. Ošetřovatelská péče, která se odehrává v rodině, je mimořádným svědectvím lásky k člověku, a jako taková zasluhuje příslušné veřejné uznání a ocenění, píše Svatý otec.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.