Rádio Vaticana

Rodiče jsou opatrovníky a nikoli vlastníky života svých dětí

31.12.2017

Promluva papeže před modlitbou Anděl Páně, nám. sv. Petra

Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Tuto první neděli po Narození Páně slavíme svátek Svaté Rodiny Nazaretské a evangelium nás vybízí uvažovat o zkušenosti, kterou učinili Maria, Josef a Ježíš, když společně jako rodina rostli ve vzájemné lásce a důvěře v Boha. Výrazem této důvěry je obřad, který Maria a Josef vykonali obětováním Ježíše Bohu, jak praví evangelium: »přinesli Ježíše do Jeruzaléma, aby ho představili Pánu« (Lk 2,22) podle Mojžíšova Zákona. Ježíšovi rodiče jdou do chrámu osvědčit, že syn patří Bohu a že oni jsou strážci a nikoli vlastníci Jeho života. To nás přivádí k zamyšlení. Všichni rodiče jsou opatrovníky života svých dětí, nikoli jejich vlastníky, a mají jim pomáhat růst a zrát.

Toto gesto zdůrazňuje, že pouze Bůh je Pánem individuálních i rodinných dějin; všechno dostáváme od Něho. Každá rodina je povolána uznat tento primát, opatrovat a vychovávat potomky, aby byli otevření Bohu, který je samotným zdrojem života. Odtud pochází tajemství vnitřního mládí, dosvědčeného v evangeliu paradoxně dvojicí starců, Simeona a Anny. Zvláště stařec Simenon, který - inspirován Duchem svatým – prohlašuje o dítěti Ježíši: »On je ustanoven k pádu a k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se bude odporovat [...] aby vyšlo najevo smýšlení mnoha srdcí« (vv.34-35).

Tato prorocká slova vyjevují, že Ježíš přišel, aby způsobil pád falešných obrazů, které si vytváříme o Bohu i o sobě; přišel »odporovat« světským jistotám, o které se chceme opírat, a umožnit nám »povstat« a kráčet autenticky lidsky i křesťansky, pravdivě, na základě evangelních hodnot. Neexistuje rodinná situace, která by znemožňovala tuto cestu nového povstání a vzkříšení. Pokaždé, když se rodiny, včetně těch raněných a poznamenaných slabostí, selháním a těžkostmi, vracejí ke zdroji křesťanské zkušenosti, nabízejí se nové cesty a netušené možnosti.

Dnešní evangelium podává, jak se Maria a Josef, »když vykonali všechno podle Zákona Páně, vrátili do Galileje do svého města Nazareta. Dítě rostlo a sílilo, bylo plné moudrosti a milost Boží byla s ním« (vv.39-40). Velkou radostí je pro rodinu růst dětí. Všichni to známe. Jsou předurčeny se rozvíjet a sílit, nabývat moudrosti a přijímat Boží milost právě tak, jako tomu bylo u Ježíše. On je vskutku jedním z nás: Boží Syn se stává dítětem, přijímá růst, sílí, je naplněn moudrostí a Boží milost je s ním.

Maria a Josef se radují, když toto všechno pozorují na svém dítěti. A toto je poslání, ke kterému je orientována rodina, totiž vytvářet podmínky příznivé pro harmonický a plný růst dětí, aby mohly žít dobrým životem, který bude hodný Boha a konstruktivní pro svět.
A s tímto přáním se dnes obracím ke všem rodinám a zároveň vzývám Marii, Královnu rodin.

Česká sekce RV