15.3.2018
Vatikán. Ranní eucharistie v Domě svaté Marty se účastnili pákistánští biskupové, kteří se pak během dopoledne v rámci návštěvy ad limina setkali s Petrovým nástupcem, aby diskutovali o situaci ve své zemi. Jak pro papežskou nadaci Kirche in Not sdělil arcibiskup Karáčí, mons. Joseph Coutts, biskupové předali Svatému otci pozvání k návštěvě Pákistánu, a to rovněž jménem federální vlády, která papeže prostřednictvím dvou svých ministrů osobně pozvala již před třemi lety (2015).
„Pákistánci, včetně muslimů, si papeže Františka váží, považují ho za mírotvorného člověka a oceňují jeho kroky směrem k islámské komunitě a v neposlední řadě jeho dobré vztahy s al-Azhar“, vysvětluje karáčský arcibiskup. „Případná apoštolská cesta by se nicméně mohla konat až po červencových všeobecných volbách (15.7.) a nástupu nové vlády“, dodává.
„Právě předvolební atmosféra v zemi působí značnou nejistotu a napětí – hlavní strany, stejně jako islámská uskupení, bojují proti sobě navzájem a dosud se neobjevil zralý a moudrý kandidát“. Pákistánští křesťané pokračují ve své kalvárii, zejména kvůli nedělním útokům na kostely: „Poslední zasáhl metodistický kostel ve městě Quetta v prosinci loňského roku. Policie proto o nedělích a svátcích hlídá místa, na kterých se shromažďujeme k bohoslužbě, avšak nebezpečí trvá a není známo, kdy a kde teroristé opětovně zaútočí“, říká arcibiskup Coutts. Dalším zdrojem utrpení pro pákistánské křesťany je nechvalně proslulý zákon o blasfemii, na jehož základě byl počátkem března odsouzen osmnáctiletý Patras Masih kvůli údajnému zveřejnění blasfemického Mohamedova portrétu na facebookovém účtu. „Tento zákon postihuje také muslimy a snadno dochází k jeho zneužití. Na základě neexistujících důkazů téměř vždy obžalovává nevinné lidi, aniž by se mohli bránit. Tlak islámských fanatiků pak přispívá k tomu, že převáží emoce, a nikoli korektní nakládání s případem“, komentuje arcibiskup pákistánského Karáčí. Dnešní papežské audience se účastnil rovněž biskup diecéze Multan, ve které je z moci téhož zákona již více než 3000 dní vězněna katolička Asia Bibi. Mons. Benny Travas opětovně poukázal na delikátnost její kauzy a nemožnost donášet vězněné ženě eucharistii. Kněží nemají do ženské věznice přístup, a proto jedinou duchovní útěchu mohou Asii Bibi poskytnou křesťanské zaměstnankyně věznice.
Dnešní vydání listu Avvenire (15.3.2018) cituje muslimského obhájce pákistánské katoličky, Saifa-ul-Malooka, podle kterého nemá klientka zdravotní problémy ani si nestěžuje na zacházení ve věznici. Malook nicméně vyloučil možnost prezidentské milosti, o kterou by musel požádat ministerský předseda, což za současné politické situace v Pákistánu neučiní žádný z politických lídrů. Lze proto doufat pouze ve svolání konečného stání Nejvyššího soudu, ačkoli jeho soudcové dávají dlouhodobě jasně najevo, že případ Asie Bibi pro ně není prioritní.
Jana Gruberová
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.