Rádio Vaticana

Na Bahrajnu začíná stavba mariánské katedrály

23.3.2018

Manáma. Na ostrovním emirátu Bahrajn zatím nejstojí žádná katolická katedrála, avšak již v dubnu se začne s její stavbou. Bude zasvěcena Panně Marii, patronce Arábie, a vyroste zhruba dvacet kilometrů od hlavního města Manáma. Ke kostelu pro 2300 věřících se přidruží také biskupská kurie, poutní dům a středisko pro duchovní i občanskou formaci. Jak pro italskou agenturu ACI Stampa vysvětlil biskup Camillo Balin, apoštolský vikář pro Severní Arábii, zatím byly shromážděny peníze na stavbu, která bude zahájena v příštím měsíci a potrvá pravděpodobně tři roky – do ledna 2021. V Manamě zatím existuje jeden kostel, avšak nová katedrála se stane biskupským sídlem pro celý sever Perského zálivu. Bahrajnský král projevil velkou radost, když se dozvěděl, že nová sakrální stavba ponese titul Panny Marie, Matky Arábie, vysvětluje dále mons. Ballin. Svatý stolec již schválil vlastní mešní text na stejnojmenný svátek, který připadne na druhou neděli liturgického mezidobí, tedy týden po svátku Křtu Páně. Apoštolský vikář pro Severní Arábii podotýká, že tak Vatikán učinil výjimku, protože na neděli by neměl připadnou svátek, který není zasvěcen Pánu. Severoarabský vikariát ovšem obržel výsadu, že bude Matku Boží slavit rovněž v neděli.

Pastorační působiště italského komboniána, mons. Ballina, zahrnuje různorodé země – od Kataru a Bahrajnu přes Kuvajt po Saúdskou Arábii. Biskup sídlí v poměrně otevřeném Bahrajnu, který nejenom věnoval pozemek na stavbu nové katedrály, ale také apoštolskému vikáři udělil státní občanství, aby mu usnadnil cestování v arabských zemích. Členkou královského senátu je totiž jedna katolička a sám král Hamad založil Centrum pro mírové soužití, ve kterém jmenoval mons. Ballina jedním z deseti vůdčích členů. V Bahrajnu žije zhruba 80 tisíc katolíků, v Kuvajtu asi 200 tisíc, ovšem situace je tam složitější – nelze budovat nové kostely a katolíci mají totéž zázemí, jaké měli před šedesáti lety, když jich byly čtyři stovky, pokračuje apoštolský vikář. Naopak polostrovní emirát Katar projevuje větší vstřícnost vůči tamním dvěma stům tisícům katolíků a poskytuje pozemky ke stavbě církevních budov. Katolíci přicházejí do emirátů za prací, a to zejména z jižní Asie – Indie a Filipín. Zcela odlišný přístup panuje v Saúdské Arábii, která nicméně nedávno pozvala libanonského kardinála Becharu Raie. Kromě vřelého přijetí neměla však tato návštěva žádný vliv na vztahy církve se saúdskoarabskou monarchií, poznamenává biskup Ballin.

Komboniánský misionář se do arabských zemí vypravil před bezmála padesáti lety s cílem poznat islám, osvojit si arabštinu a vstoupit do nového, značně složitého světa. Jak přiznává, teprve později objevil, jak je tato složitost rozměrná. Dialog s islámem podle mons. Ballina vyžaduje nesmírnou diskrétnost a trpělivost. Muslimové neznají ani církevní strukturu, a proto je důležité jim to vysvětlit, aby vůbec mohli pochopit. Zásadní je vytvářet atmosféru přátelství, protože dialog se uskutečňuje pouze bez vytýčených cílů a vymezeného času, soudí italský biskup. Jak dodává, ani Západ nechápe situaci v Perském zálivu – domnívá se, že zde žijí pouze muslimové, zatímco tu pracují miliony katolíků. Často se také zaměňuje stav věcí na Blízkém východě a Perském zálivu – zatímco blízkovýchodní křesťané jsou občany svých zemí, v Perském zálivu patří všichni katolíci mezi přistěhovalce a odcházejí, když dosáhnou důchodového věku anebo ztratí práci, uzavírá apoštolský vikář pro severní Arábii v rozhovoru pro italskou agenturu.

Jana Gruberová