26.6.2018
Madagaskar. „Rostoucí islamizace je hmatatelná a viditelná. Je to invaze“, říká v rozhovoru pro katolickou charitativní nadaci Kirche in Not arcibiskup přístavního a obchodního města Toamasina, mons. Desire Tsarahazana (foto), kterého tento čtvrtek papež František přičlení do kardinálského sboru. „Existují plány na výstavbu 2600 mešit a na severu ostrova dostávají ženy peníze za to, aby na ulicích nosily burku. Večer se pak převlékají do normálních šatů – jde totiž o to, jak zviditelnit islám. Na lidi se vyvíjí tlak a jsou kupováni za peníze z Perského zálivu a Pákistánu“, dodává mons. Tsarahazana s poukazem na svou diecézi, kde všude vyrůstají mešity, aniž by v oblasti vůbec žilo tolik muslimů. Z necelých 22 milionů obyvatel ostrovního státu se ke křesťanství hlásí 56 procent, další vyznávají přírodní kulty; muslimů je zhruba sedm procent.
Madagaskarského biskupa znepokojuje také příliv muslimských přistěhovalců z Turecka: „Jednou či dvakrát týdně přivážejí turecké aerolinky zástupy muslimů, kteří se usazují ve vnitrozemí, takže se vlastně moc neví, co tam dělají. Každopádně se tam ale zabydlují a už se nevrací do vlasti. Naše země je obrovská, její obyvatelstvo chudé a pro všechny je tu dost místa“, podotýká předseda madagaskarského episkopátu, podle kterého teprve budoucnost ukáže, zda se toto nové osazenstvo přikloní k islámským extrémistům. „Ptáme se, kdy se ukáží takoví, jací jsou doopravdy? Také na Komorských ostrovech, tedy v naší blízkosti, tvoří velkou část obyvatelstva radikalizovaní islamisté a tito lidé se stěhují také na madagaskarskou pevninu, především do oblasti Mahajanga. Tam se žení s místními ženami a jejich děti jsou vychovávány v duchu extrémistického islámu.“
Jednou z příčin rychlého šíření islámu na Madagaskaru je výrazná chudoba tamního obyvatelstva – imámové se rekrutují z místních mladých mužů, kterým je hrazeno studium v Saúdské Arábii. „Zorganizovali jsme setkání s madagaskarskými imámy, abychom s nimi mluvili o našich starostech. Jeden z imámů byl bývalý seminarista, a přestože se nepřiznal, že ho přitáhly peníze, hlavní důvod skutečně spočívá ve vládnoucí chudobě“, poznamenává biskup Tsarahazana. Ta hraje roli také při kněžských povoláních a navzdory tomu, že počet seminaristů stoupá, biskupové jsou nuceni neustále rozlišovat, zda se jedná o skutečnou volbu Krista, anebo zda se za nimi skrývá touha po hmotné zajištěnosti.
K islamizaci paradoxně dochází za situace, ve které se souběžně zvyšuje počet křesťanů a madagaskarské politické vedení je většinově křesťanské. „Svědčí to o nutnosti prohloubit naši víru, protože ji pravděpodobně neprožíváme v plnosti. Jinak bychom jako křesťané nebyli v tomto stavu“, vyvozuje budoucí kardinál.
„Církev pranýřuje vše, co je špatné“, pokračuje mons. Tsarahazana. Máme odvahu vyslovovat pravdu, aniž bychom se přitom vměšovali do politiky, na rozdíl od jiných zájmových skupin, například protestantských pastorů, kteří se hlásí o ministerská křesla. Při mnoha příležitostech jsme se shromáždili, abychom politiky upozornili na to, co nefunguje, na podvody a čachry, jakým byla třeba krádež velké části madagaskarské obdělávatelné půdy, o které ví celý svět... Bohužel nám ale vládnou zkorumpovaní lidé...Mohu ale ujistit o tom, že církev je jedinou důvěryhodnou institucí na Madagaskaru“, uzavírá v rozhovoru pro papežskou nadaci Kirche in Not mons. Desire Tsarahazana, který ve čtvrtek jako čtvrtý rodilý Madagaskařan přijme kardinálský titul. Předcházeli mu dnes již zesnulí kardinálové Jerome Rakotomala (1913-1975), Victor Razafimahatratra (1921-1993) a Armand Razafindratandra (1925-2010).
Česká sekce RV
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.