„Je to výzva, protože jsme povoláni kráčet spolu s nimi, povoláni objevovat, jaké jsou jejich nároky a motivace, a především se musíme konfrontovat se situací, v níž žijí, abychom nacházeli cesty k hlásání evangelia mladým dnešní doby. Jak vyplynulo z předběžných konzultací, dnešní mladí lidé jsou otevření pro duchovní dimenzi, jsou otevření pro přijetí evangelia především proto, že jim pomáhá nalézt smysl života.“

Vlastní synodě předcházela dlouhá přípravná fáze, zahájená v lednu loňského roku. Do diecézí byl zaslán dotazník, odpovídat bylo možné také individuálně on-line, proběhl zvláštní seminář a dokonce pre-synoda, která ve Vatikánu shromáždila 300 mladých lidí. Na základě této mnohostranné konzultace zpracoval Generální sekretariát synody pracovní dokument, tzv. Instrumentum laboris.

„Během předsynodální reflexe účastníci shromáždění poznamenali, že jakkoli je pravda, že se mladí někdy vzdalují církvi, velmi částo se naopak církev vzdaluje od nich. Mladí lidé na pre-synodě tvrdili, že nejsou proti církvi, ale církev někdy zůstávala vzhledem k nim pozadu. Synoda je tedy příležitostí otevřít hluboký dialog mezi církví a mladými. A když mluvím o církvi, mám na mysli všechny úrovně, počínaje farností, která, jak říkal sv. Jan XXIII., musí být jako „vesnická fontána“. Vodu této fontány má živit nadšení a chuť k životu, která uvádí církevní komunitu do budoucna a oživuje život církve.“ – říká podsekretář biskupské synod, mons. Fabene.

Diskuse nad pracovním dokumentem

Pracovní dokument synody vyvolal také diskusi a otazníky ještě před jejím zahájením. O jejich formulaci se postaral arcibiskup Charles Chaput, delegát amerického episkopátu a člen stálé rady biskupské synody. Seznam připomínek, zveřejněný v minulých dnech, upozorňuje na naturalismus, který se na mnoha místech dokumentu projevuje v přikládání větší váhy sociokulturním jevům a opomíjení náboženských a morálních otázek. Přestože dokument deklaruje vůli vnímat skutečnost ve světle víry a zkušenosti církve, v praxi se to v něm neodráží.

Arcibiskup Chaput poukazuje také na problematické chápání člověka, který je na mnoha místech dokumentu redukován na intelekt a touhy, rozum a city. Mlčením se naopak přechází význam vůle, která – podle učení církve – sehrává rozhodující roli v úsilí o dobro. Podobně filadelphský arcibiskup vyjadřuje znepokojení nad fragmenty sugerujícími falešnou dychotomii mezi pravdou a vůlí nebo nad srovnáváním dialogu s prostředím LGBT s ekumenickým dialogem.