Myšlenka na náš konec není ponurá, pomáhá nám jít vpřed

27.11.2018 

Vatikán. „Jaký bude můj konec? Jakým bych si přál být shledán, až mne povolá Pán? – kázal papež při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.  „V posledním týdnu liturgického roku nás církev nechává rozjímat o konci světa, o konci vlastního života – řekl dále. My na to však myslíme neradi a neustále to odkládáme na zítra.“
            V prvním čtení z knihy Zjevení (Zj 14,14-20) mluví sv. Jan o konci světa jako o žni, kterou přichází vykonat Syn člověka. „Až nadejde náš konec – komentoval papež – budeme muset ukázat kvalitu svého obilí, svého života. Někdo z vás si možná řekne: »Otče, nebuďte tak ponurý, takové věci nás netěší...« - Ale je to pravda!“

Žně budou pro každého z nás setkáním s Pánem. Bude to setkání, na kterém každý z nás řekne: »Toto je můj život. Taková je kvalita mého života. Pochybil jsem?«. Všichni bychom to měli říci, protože všichni chybujeme. Dělal jsem i dobré věci, všichni děláme dobré věci. A ukázat Pánu toto obilí.“

Co bych řekl, kdyby mne Pán povolal dnes? – tázal se dále papež. Někdo možná řekne: »Toho si nevšímám, jsem zaneprázdněn.« - Nevíme dne, ani hodiny! Jiný si řekne: »Ale, otče, nemluvte tak, vždyť jsem ještě mladý.« - Pohleďte však, kolik mladých odchází, kolik mladých lidí je povoláváno! Nikdo nemá svůj život zajištěn. Naproti tomu je konec každého z nás jistý. Kdy nastane? To ví pouze Bůh.

Prospěje nám, budeme-li tento týden přemýšlet o konci. Kdyby mne Pán povolal dnes, co bych dělal? Co bych řekl? Jaké obilí bych mu ukázal? Myšlenka na konec nám pomáhá jít vpřed. Není to statická myšlenka. Je to myšlenka jdoucí  kupředu, protože je nesena ctností naděje. Ano, nadejde konec, ale tím koncem bude setkání. Setkání s Pánem. Je pravda, že bude vyúčtováním toho, co jsem učinil, ale bude také milosrdným, radostným a šťastným setkáním. Myslet na konec, na konec stvoření, na konec vlastního života je moudrost. Tak si počínají moudří.“

Církev nás tento týden vybízí, abychom se ptali: »Jaký bude můj konec? Jakým bych si přál být shledán, až mne povolá Pán?« - pokračoval František. Musím zpytovat svědomí: zhodnotit, co bych měl napravit, protože to není dobré, a co bych měl podpořit a v čem pokračovat, protože to je dobré. Každý z nás dělá spoustu dobrého. V tomto přemýšlení nejsme sami: je tu Duch svatý, který nám pomáhá.

Prosme tento týden Ducha svatého o moudrost doby, moudrost konce, moudrost vzkříšení, moudrost věčného setkání s Ježíšem. Kéž nám dá pochopit moudrost, která tkví v naší víře. Setkání s Ježíšem bude dnem radosti. Modleme se, aby nás Pán připravil. A každý z nás ať tento týden přemýšlí o konci: »Skončím. Nezůstanu tu věčně. Jak bych si přál skončit?«

Kázal papež František při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.