Rádio Vaticana

Papež přijal italskou řeholnici, přítelkyni Židů

18.12.2018

Vatikán. „Ráda bych se znovu setkala s těmi židovskými rodinami, které jsme za okupace Říma na přímý pokyn Pia XII. ubytovali v našem klášteře“, svěřila se papeži Františkovi sestra Ausilia Polletta při pozdravu po ranní eucharistii v Domě svaté Marty. Petrův nástupce s třiadevadesátiletou italskou řeholnicí, která letos v červnu oslavila sedmdesát let zasvěceného života, rozmlouval v minulém týdnu (11.12.), jak informuje deník L´Osservatore Romano (12.12.2018).

V čase vzrůstajících antisemitských nálad (na něž upozorňuje vatikánský deník v jiném sloupku téhož data) vypovídají vzpomínky nachýlené, avšak duchem svěží řeholnice o lidské moudrosti: „Pamatuji si jmenovitě na jednu matku a její dvě dcery. Navázala jsem s nimi překrásné přátelství a navzájem jsme si dodávaly odvahy, abychom překonaly strach z války“, vypráví sestra Ausilia, která náleží k nevelké kongregaci Neposkvrněného Početí Panny Marie Lurdské. Toto malé řeholní společenství vzniklo ve Francii roku 1863, aby se stalo „znamením života, naděje a lásky Boha Spasitele, kterou Matka Boží zjevila svaté Bernadetě Soubirous“. Jeho 115 členek dnes přijímá poutníky v Lurdech a dále se věnuje výchově a vzdělávání mladých lidí stejně jako péči o nemocné v několika evropských zemích, ale také Chile, Brazílii a Argentině.

Sestra Ausilia se narodila poblíž Říma, avšak svůj řeholní život prožila mezi Itálií, Belgií, Švýcarskem a Francií: „Čtyřicet osm let jsem s veškerou láskou sloužila starým a nemocným lidem v Nice. Dnes je mým posláním modlitba – především se denně modlím za papeže, za beatifikaci Pia XII. a za mladé řeholnice, aby nikdy neklesaly na mysli a prožívaly své poslání až do hloubky. O síle řeholního, avšak také občanského povolání italské řeholnice svědčí jeden nepatrný detail: mezi cennými památkami uchovává voličský průkaz datovaný rokem 1946. „Bylo to poprvé, kdy italské ženy směly přijít k volebním urnám. Nechtěla jsem ztratit onu historickou příležitost, kdy jsem mohla přispět k poválečné obnově Itálie“, říká pamětnice pro deník Svatého stolce.

Jana Gruberová