7.2.2019
Vatikán. Vaše práce vyžaduje osobní rovnováhu a pádnou motivaci, oslovil dnes papež František zaměstnance římské věznice Regina Coeli, které přijal v aule Pavla VI. Rodiny pracovníků této nejstarší věznice v hlavním italském městě, kde si odpykává trest asi devět set mužů, Svatého otce vyhledaly necelý rok po jeho návštěvě, během níž na Zelený čtvrtek loňského roku (29.3.2018) slavil mši svatou na památku Večeře Páně.
„Každému z vás vyslovuji své osobní a církevní uznání za práci, kterou vykonáváte po boku vězňů a která si žádá vnitřní sílu, vytrvalost a vědomí o výjimečnosti poslání, k němuž jste byli povoláni. Modlete se denně za to, aby vám Pán dopřál zdravý rozum. Zdravý rozum v různých situacích, ve kterých se ocitnete...Vězení je místem soužení, které ukládá trest a s ním spojené utrpení. Je zde proto zapotřebí projevů pozorosti a lidskosti. Všichni – od vězeňské policie přes kaplany po dobrovolníky a vychovatele – mají nesnadný úkol léčit rány lidí, kterým byla kvůli spáchaným omylům odebrána osobní svoboda. Je známo, že dobrá spolupráce různých složek pracujících ve vězení značně podporuje reedukaci vězňů.“
Papež přiznal, že kvůli přelidnění věznic, náročným pracovním směnám a časté vzdálenosti od rodiny se jejich zaměstnanci potýkají s nebývalým pracovním stresem. Navzdory tomu je vyzval, aby v nápravným zařízeních nezaručovali pouze dohled, řád a bezpečnost, nýbrž obvazovali rány mužů a žen, s nimiž se denně setkávají.
„Nikdo nemůže druhého odsuzovat za chyby, kterých se dopustil, ani mu působit další utrpením tím, že bude urážet jeho důstojnost. Věznice potřebují neustálé polidšťování a je bolestné zjišťovat, že se namísto toho stávají prostorem, kde panuje násilí, nelegálnost a kde vládne lidská špatnost. Zároveň nesmíme zapomínat na skutečnost, že mnozí vězni jsou chudáci, nemají opěrné body, jistoty, rodinu, prostředky k obhajobě vlastních práv, jsou marginalizovaní a vydaní napospas svému osudu. Pro společnost to jsou nepohodlná individua, odpad a přítěž. Něco takového je bolestné, nicméně kolektivní podvědomí nás sem navádí.“
Zkušenost nás nicméně učí, že také věznice se může stát místem vykoupení, vzkříšení a životní změny, a to za pomoci vězeňských pracovníků, skrze nabízené pracovní, formační a pastorační programy, avšak především díky duchovní blízkosti a soucitu lidí, kteří se nad zraněným bratrem sklánějí jako milosrdný Samaritán.
„Tento projev blízkosti, který vychází z Kristovy lásky, může v mnoha vězních vzbudit důvěru, vědomí, že jsou milováni, a jistotu o této lásce. Povzbuzuji vás, abyste svou důležitou práci vykonávali ve svornosti a jednotě. Všichni společně jste povoláni k tomu, abyste kráčeli jediným směrem, pomáhali povstat a růst v naději lidem, kteří bohužel padli do osidel zla.“
Kéž by se vaší zásluhou věznice stávala též prostorem lidskosti a naděje, popřál Svatý otec zaměstnancům římského vězení Regina coeli v závěru dnešní audience.
Jana Gruberová
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.