Papež: Plýtvání se může vloudit i do dobře míněných projektů

18.5.2019 

Vatikán. „Mluvit o druhých je snadné, dávat druhým obtížné. Vy však sázíte do hry nikoli slova, nýbrž fakta,“ řekl papež František účastníkům setkání členů a dobrovolníků Evropské potravinové banky . Tato federace sdružuje evropské dobrovolníky angažované v zajišťování jídla pro nejchudší a bojující proti plýtvání potravinami na Starém kontinentu. Podle oficiálních údajů, poskytuje tato organizace každý den jídlo více než 8 milionům obyvatel.

 „Po slovech vašeho předsedy jsem v pokušení nic neříkat, protože promluvil jako Svatý otec! Děkuji vám, protože to, co jste řekl, byla slova od srdce,“ zahájil svou promluvu František a ve slovech díků pokračoval:

„Chtěl bych vám poděkovat za to, co děláte, za to, že obstaráváte jídlo pro ty, kdo hladoví. Není to asistencialismus, nýbrž první konkrétní gesto doprovázení vedoucí na cestu záchrany. Při pohledu na vás si představuji nezištné úsilí mnoha lidí pracujících v tichosti a přinášejícím dobro mnohým.“

Vstupujete do začarovaného kruhu plýtvání, abyste ho přesměrovali k dobrému užitku, zdůraznil papež a přirovnal práci Potravinové banky ke stromu, který přeměňuje znečištěný vzduch na kyslík potřebný k životu.

„Boj proti pohromě, jakou představuje hlad, znamená také boj proti plýtvání. V plýtvání se projevuje nezájem o věci a lhostejnost k těm, kterým se jich nedostává. Plýtvání je nesyrovějším projevem odpisu. Přichází mi na mysl Ježíš, který po rozdělení chleba zástupům vybídl k pozbírání drobků, aby nic nepřišlo na zmar (srov. Jan 6,12). Shromažďovat a znovu rozdělovat, nikoli produkovat k promarnění. Skartování potravin je skartováním lidí. Je skandální, že si dnes nevšímáme, jak vzácným dobrem je jídlo a jak špatně se s ním často nakládá.“

František upozornil, že k plýtvání může docházet také tam, kde počáteční intuice byla dobrá, v charitativních dílech:

„Stává se, že velkorysé projekty vedené nejlepšími úmysly jsou zmarňovány ustrnulou byrokracií, přehnanými provozními náklady nebo dostanou asistenční charakter, který nevytváří skutečný rozvoj. Ve složitosti dnešního světa je důležité, aby dobro bylo konáno dobře. Nesmí být pouhým plodem improvizace, potřebuje inteligenci, plánování a kontinuitu. Potřebuje vizi celku a lidi, kteří dokáží postupovat společně. Je totiž obtížné činit dobro, když se nemáme rádi.“

V dnešním vzájemně propojeném světě s jeho frenetickou honbou za ziskem se zároveň stále více projevuje vnitřní křehkost, dezorientovanost a ztráta smyslu, pokračoval papež a zopakoval, jak velmi mu leží na srdci vytváření ekonomie, která je více k lidskému obrazu, ekonomie „která by měla duši a nebyla nekontrolovatelnoým strojem utiskujícím člověka“.

„Příliš mnoha lidem se dnes nedostává práce , důstojnosti a naděje. Mnoho dalších je naopak utiskováno nelidským pracovním tempem, které ničí vztahy a negativně ovlivňuje rodinu a soukromý život. Ekonomie, která vznikla v logice „péče o dům“, se odlidštila. Zotročuje člověka namísto toho, aby mu sloužila, podřizuje ho finačním mechanismům, které jsou životu stále vzdálenější a stále méně ovladatelné. Jak můžeme žít dobře, když jsou lidé redukování na čísla, statistiky jsou přítomnější než tváře a životy závisejí na burzovních indexech?“

Papež upozornil, že do tohoto „nemocného ekonomického kontextu“ nicméně nelze zasahovat „brutálním způsobem, hrozícím zabíjením“. Cesta nevede přes destabilizaci či snění o minulosti, nýbrž skrze živení dobrých, zdravých a solidárních procesů. Je zapotřebí podporovat ty, kdo usilují o změnu k lepšímu, a prosazovat modely růstu založené na sociální rovnosti, důstojnosti člověka, na rodinách, budoucnosti pro mladé a respektu k životnímu prostředí – zdůraznil papež v promluvě k členům a dobrovolníkům Evropské potravinové banky.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.