20.12.2004
?12 let jsem žil bez víry, nic se mi nezdálo dost prokázané. Stejná víra, kterou žily úplně odlišná náboženství, se mi jevila jako odsouzení každé víry.? ? vyprávěl o sobě Charles de Foucauld. S Bohem se setkal ve zpovědnici. Náhle zakusil sílu odpuštění a Božího milosrdenství. ?V témže okamžiku, kdy jsem začínal připouštět, že Bůh existuje ? napsal později ? pochopil jsem, že nemohu dělat nic jiného, než žít pro něho. Moje řeholní povolání se zrodilo ve stejné hodině jako moje víra.?
Zvolil si duchovní cestu založenou na jednoduchosti, modlitbě a pokoře. Stává se trapistou a odjíždí do severní Afriky na Saharu mezi Tuaregy. Život otce Foucaulda se uzavřel tragicky: 1. prosince roku 1916 byl zavražděn pouštními bandity. ?Bůh staví z ničeho říkával Charles de Foucauld ? církev založil na nicotnosti apoštolů a skrze nicotnost lidských prostředků se dobývá nebe a šíří víru. Jeho oblíbenou modlitbou byla slova ?Otče, svěřuji se Tobě, čiň se mnou, co chceš. Jsem přepraven ke všemu, všechno přijímám, v nezměrné důvěře ? protože Ty jsi můj Otec.?
Johana Bronková
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.