Pět papežových slov pro katolické skauty

3.8.2019 

Vatikán. „Máte za sebou dlouhou cestu a jste trochu unaveni. Jsem si však jist, že v nitru jste svobodnější než dřív. O čem to vypovídá? O tom, že svobodu si můžeme vydobýt jedině na cestě, nikoli doma před mobilem“. Těmito slovy přivítal papež František téměř pět tisíc evropských skautů a skautek v závěru jejich mezinárodního setkání Euromoot.

Aulu Pavla VI. dnes dopoledne zaplnili mladí lidé ve věku 17 až 21 let z Federace evropského skautingu, kteří v tomto týdnu putovali po stopách několika světců a procházeli starobylými poutními stezkami čtyř italských krajů. Audiencí s Petrovým nástupcem, která se v obdobném rozsahu konala naposledy před pětadvaceti lety s Janem Pavlem II., jejich setkání vyvrcholilo.

„Pavel z Tarsu, Benedikt z Nursie, Cyril a Metoděj, František z Assisi, Kateřina Sienská. Co měli společného? Nečekali nic od života ani od druhých, ale důvěřovali Bohu a riskovali. Vydali se v sázku, vykročili na cestu, aby uskutečnili sny, které ještě po mnoha staletích prospěly také nám, vám i všem. Darovali život, nešetřili si ho pro sebe. Po těchto pěti setkáních bych vám rád zanechal pětici slov – nikoli vlastních, nýbrž slov evangelia, které vás provázelo na cestě a které stále noste při sobě jako navigaci. Vybízím vás, abyste je denně otevírali, protože evangelium je mapou pro život. Těch pět Ježíšových slov zní: Dávejte a bude vám dáno (Lk 6,38; překlad O. Petrů). Jsou prostá, avšak udávají jasný směr, životní program. Dávejte a bude vám dáno.“

Pro Ježíše není výchozím bodem vlastnictví, nýbrž dar, vysvětloval římský biskup. Darem se trénuje a odlehčuje srdce, kdežto majetek srdce zesvětšťuje a zbytňuje tukem.

„Dát znamená přestat trpně snášet život a vydat se do terénu, abychom světu darovali trochu dobra. Prosím, neodložte si život na noční stolek, nespokojte se s jeho televizním plynutím, nevěřte, že vám přinese štěstí nejnovější aplikace. »Nejkrásnější sny si podmaňujeme nadějí, trpělivostí a úsilím, které se zříká spěchu« (Christus vivit, 142).

Na námitku, že takové dávání může vyznít naivně v okolním lhostejném a individualistickém světě, papež mladé lidi ujistil, že Bůh je Otec a stonásobně vynahradí důvěru, kterou v něj vložíme.

„Bůh tě nenechá s prázdnýma rukama. Když se zdá, že ti něco odebírá, dělá to proto, aby tě obdaroval něčím větším a lepším a pomohl ti k pokroku na cestě. Ježíš tě činí šťastným v nitru, nikoli zevně, a dává ti to, co ti nemůže dát žádná věc. Poslední model smartphonu, nejrychlejší auto a módní oblečení kromě toho, že si s nimi trvale nevystačíme, nám nikdy nedají radost z toho, že jsme milováni a milujeme. A v tom spočívá pravá radost.“

Dar je tudíž tajemstvím života, který nám skutečně patří jedině tehdy, pokud jej darujeme. A to navzdory tomu, že se to může jevit jako pověstná kapka v oceánu, citoval papež Matku Terezu.

„I ve vztahu k druhým lidem platí Ježíšova výzva: Dávejte a dostanete. Rád bych upozornil na chvíli, kterou ve skautském slovníků nazýváte „Vzlet“, tedy moment, kdy se rozhodujete pro službu jako životní styl. Otevřít se vůči druhému, žít pro to, abych konal dobro, naplňovat skautské bratrství, abych užil vaše slova – pokud žijete takto, bude vám dáno. Když totiž stavíte mosty k druhým, uvidíte, že ti druzí k vám budou po oněch mostech přicházet. Pokud naopak osamoceně hledíte do ztracena a bloumáte ve vlastních představách, žijete v mýdlové bublině. Roztěkaný život ale vyprchá do vzduchu, nepostupuje dál. Podívejte se na své ruce, stvořené k tomu, aby budovaly, sloužily, obdarovávaly a řekněte sami sobě: I care, záleží mi na druhém.“

Ježíšových pět slov: Dejte a bude vám dáno se zrcadlí též ve vztahu ke stvoření. Všimli jste si, ptal se papež, že příroda nevytváří hranice ani celní kontroly? Učí nás, že na světě je všechno propojeno.

„Stvoření bylo učiněno, aby nás spojovalo s Bohem a mezi sebou navzájem. Je to Boží sociální síť. Jestliže ovšem vyjdeme z předpojatých představ o druhých, spatříme jenom omezení a překážky. Pokud se však setkáme s druhým člověkem, jeho dějinami a realitou, odkryjeme v něm bratra, se kterým máme obývat společný domov.“

V závěru promluvy odkázal papež František na motto skautského setkání: Parate viam Domini, Připravte cestu Pánu. Pánova cesta se zakládá na daru a pokud se po ní vydáme, stáváme se aktivními občany, jak to požadoval zakladatel skautingu Baden Powell:

„A to je dnes velmi důležité. Pán nehledá jenom slušné lidi, ale lidi, kteří konají dobro! Také láska k Evropě, která vás spojuje, nepožaduje jenom bdělé pozorovatele, nýbrž také činné stavitele – stavitele smířených a integrujících společností, které by daly zrod obnovené Evropě, která by nestrážila prostory, ale podněcovala k setkávání. Evropa se potřebuje setkávat.“

Symbolem skautingu je lilie, která na kompasech a námořních mapách označovala sever. Připomíná nám, že skautské hnutí utváří muže a ženy, které otevírají cesty k výšinám a udržují správný směr – ten, který vede k dobru, loučil se papež František s členy Federace evropského skautingu.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.