19.8.2019
Medžugorje. Od papežského schválení poutí do Medžugorje letos v květnu počet poutníků narůstá. Mohou totiž nyní cestovat nejen „soukromě“, ale rovněž pod oficiálním patronátem diecézí a farností. Přibylo také významných návštěvníků. Na vrch Križevac připutoval arcibiskup Rino Fisichella, předseda Papežské rady pro novou evangelizaci, nebo biskup Terstu Giampaolo Crepaldi. „Je to znamení užšího vztahu mezi Medžugorje, obecnou církví a Svatým stolcem,“ vysvětluje agentuře SIR mons. Henryk Hoser, apoštolský vizitátor se zvláštním pověřením pro tuto nebývalou farnost.
„Řekl bych, že nedošlo k žádným spektakulárním změnám, ale změnil se organický rozvoj Medžugorje jako církevního a pastoračního jevu. Mým úkolem je pastorační rozvoj tohoto místa a zajištění dobrého přijetí poutníků nejen po logistické, ale především po duchovní stránce,“ vysvětluje polský arcibiskup rok po svém jmenování medžugorjiským vizitátorem. Velký počet poutníků z celého světa si žádá náročnou koordinaci. Jazykové bariéry pomáhá odstraňovat 16 kabin pro simultánní překlady liturgií a katechezí. Podle mons. Hosera navštíví Medžugoje zhruba 3 miliony lidí ročně. Nejvíce věřících putuje z Itálie a z Polska, ale přijíždí také mnoho místních z Bosny-Hercegoviny, ze sousedního Chorvatska a dalších balkánských států. „Těžko říct, co je přitahuje, není to nic hmatatelného. Lidé hledají duchovní rozměr, který dokáží nalézat ve chvílích modlitby, eucharistické adorace, meditace Božího slova, ve svátosti pokání, k níž v Medžugoje mnozí přistupují. Právě atmosféra pokoje a ticha, chvil vyhrazených Pánu, je přitahuje. Prožívají silnou zkušenost víry, přibližjjí se k Bohu a mnozí se vracejí a přivádějí s sebou své přátele,“ dodává apoštolský vizitátor.
Arcibiskup Hoser sídlí při kostele sv. Jakuba, svěřeném minoritům. Na náročné duchovní službě se podílí 13 františkánských kněží. Při velkých poutích povolávají na pomoc další kněze z mostarské diecéze a spoléhají také na duchovní, doprovázející skupiny poutníků. Kromě zpovědí Medjugoje proslula také duchovními obnovami. Hojně navštěvované jsou například týdenní exercicie o chlebu a vodě. Provoz poutního místa má pravidelný rytmus. Dopoledne se slouží mše svaté v různých jazycích a probíhají katecheze, odpoledne se poutníci modlí růženec a mohou se zúčastnit také večerní mše s meditací. Třikrát týdně se vystavuje monstrance k adoraci a jednou se věřící shromažďují k adoraci kříže, přibližuje každodenní program arcibiskup Hoser. Putuje se také na dva vrchy: Križevac, na jehož vrcholu je velký kříž, a při stoupání vzhůru se poutníci modlí křížovou cestu, a Podbrdo se sochou P. Marie, kde se modlí růženec.
Jak zdůrazňuje apoštolský vizitátor, kult P. Marie, Královny míru, má velký význam pro region poznamenaný bratrovražednými válkami, které stále ještě zůstávají v živé paměti místních etnických skupin. Působí jako znamení jednoty a symbol povolání k míru. Na druhou stranu zdůrazňuje, že navzdory papežskému schválení poutí, se status Medžugorje nezměnil a doposud nemá titul mariánského poutního místa. Z hlediska církevní správy zůstává Medžugorje farností, není ani národní ani diecézní svatyní. Nicméně Festival mladých letos poprvé zahajoval kardinál De Donatis, papežský vikář pro město Řím, a 6. srpna jej uzavíral arcibiskup Fisichella, předseda Papežské rady pro novou evangelizaci. Je to znamení užšího vztahu mezi Medžugorje a univerzální církví, poznamenává arcibiskup Henryk Hoser.
Johana Bronková
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.