Papež kázal o vzájemnosti mládí a stáří

30.9.2019 

Vatikán. „Boží láska neumí nikoho odepsat. Je obrovská; je jako oheň, který zlidšťuje“ – kázal papež František při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Komentoval první liturgické čtení z knihy proroka Zachariáše (Zach 8,1-8), který předpovídá vyvolenému lidu v Babylonském exilu návrat do Jeruzaléma: »Tak praví Hospodin: Vrátím se na Sión, budu přebývat uprostřed Jeruzaléma«.

První čtení – poznamenal Svatý otec – popisuje příznaky Hospodinovy přítomnosti, která nás zlidšťuje a umožňuje nám uzrát. Příznakem kvetoucího života je hojnost dětí a starců, zdržujících se na náměstích.

Příznak života, příznak úcty a lásky k životu, příznak životního růstu je znamením Boží přítomnosti v našich komunitách a dává lidu zralost, když přijde stáří. Krásná jsou tato slova [proroka Zachariáše]: »Budou sedat starci a stařeny na jeruzalémských náměstích, pro vysoké stáří každý s holí v ruce«. Doslova se tam mluví o »hemžení« dětí, které si tam budou hrát. Hojnost stáří i mládí. A když se lid stará o nemohoucí, staré i mladé, opatruje je jako poklad, je to signál Boží přítomnosti, příslib budoucnosti.“

S odkazem na oblíbené místo z knihy proroka Joela o snech starých a mladých, kteří budou mít vidění, papež František zdůraznil onu vzájemnou výměnu, ke které však nedojde, pokud v naší civilizaci převáží kultura odpisu, pohroma »vracení dětí zpět k odesílateli« a izolování starých lidí, protože nejsou produktivní. V této souvislosti papež připomněl Nerudovu báseň Dědova mísa, kterou v minulosti bez udání autora již vícekrát citoval, a posteskl si: „Nedbalost ve vztahu k dětem a starým je charakteristikou moderních společností.“

Když národ zestárne a je bez dětí, na ulicích nejsou kočárky s dětmi, není vidět těhotné ženy... Někdo si řekne: »Dítě? Raději ne«. Když si přečteš, že v nějaké zemi je více důchodců než pracujících, je to tragické. A kolik jen zemí dnes prožívá demografickou zimu. A když se nedbá o staré, ztrácí se – řekněme to bez uzardění – ztrácí se tradice, která není muzeem starožitností, nýbrž zárukou budoucnosti, mízou kořenů dávající vzrůst stromu, květům a plodům. Taková společnost je neplodná pro obě strany a skončí špatně.“

Je pravda pokračoval papež, že dnes je možné si koupit mládí. Existují firmy, které vyhladí vrásky, plastická chirurgie a lifting, ale nakonec to vždycky vyústí do směšnosti, konstatoval. Jádrem Božího poselství je kultura naděje, kterou prezentují společně staří i mladí. Oni jsou jistotou přežití národa, vlasti, církve.

Nikdy nezapomenu na onu stařenku na náměstí v rumunském městě Jaš, když na mne pohlédla z pod šátku, které Rumunky nosí, a v náruči nesla vnuka, kterého mi ukazovala jako by říkala: »To je moje vítězství, to je můj triumf.« Ten obraz obletěl svět a řekne víc než toto kázání. Boží láska vždycky rozsévá lásku a umožňuje lidu růst. Nikoli skartační kultura. Promiňte, ale napadá mne, když před sebou vidím faráře, ptejte se večer při zpytování svědomí: jak jsem se dnes choval k dětem a ke starým.“

Nabádal papež František v kázání na dnešní ranní mši v kapli Domu sv. Marty.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2020 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.