Synoda: Církev nemůže posvěcovat ani démonizovat každou domorodou praktiku

11.10.2019 

Vatikán. Změna církevní disciplíny ohledně celibátu vyvolává v souvislosti s probíhající synodou o Amazonii nepochybně největší pozornost a spekulace. Během první etapy synody, na níž všichni otcové vystoupili s diskusním příspěvkem, se dostala ke slovu pestrá škála charakteristik amazonské každodennosti. V reakci na pragmaticky formulovaný požadavek zabezpečení přístupu ke svátostem pro domorodé komunity ztracené v amazonském pralese prostřednictvím svěcení ženatých mužů se ozvala podobně věcná pochybnost: Jak zabezpečit formaci domorodých kněží, když nemáme ani trvalé jáhny? Mnoho synodních otců navrhuje postupnou katechizaci, jakýsi pozvolný a kontinuální růst ve víře, který může vydat plody v podobě nových služeb.

Bohatou zkušenost má v této oblasti biskup Wilmar Santin, karmelitán působící v prelatuře Itaituba v brazilském státu Pará, kde už devět let působí mezi domorodci z kmene Munduruku. Po svém příchodu do oblasti v roce 2010 se nejprve snažil získat trvalého jáhna mezi domorodci, posléze však přišel s ideou tzv. služebníků Slova, kteří hlásají svým soukmenovcům evangelium v jejich vlastním jazyce. V komunitách rozptýlených na území o 175 tisících kilometrech čtverečních, tedy více než dvojnásobek rozlohy naší země, jmenoval 48 služebníků Slova, z toho 9 žen. „Nyní tedy mohou říci, jak to stojí ve Skutcích apoštolů po letnicích: „Slyšíme , jak našimi jazyky hlásají velké Boží skutky“ (Sk 2,11)“, říká biskup Santin. Stejně tak zahájil formaci „služebníků křtu a manželství“, protože domorodci Munduruku stojí o křest a manželské požehnání.

Kruté praktiky domorodců si nezadají s potratovými klinikami

Během tiskových brífingů doprovázejících synodu se opakovaně ozvaly dotazy na infanticidu, zabíjení novorozených dětí dosud praktikované v některých amazonských kmenech. Biskup Santin potvrdil, že kmen Munduruku byl velmi krutý a bojovný, hlavy nepřátel vystavoval jako trofeje a docházelo také k zabíjení postižených dětí, dvojčat nebo dětí bez otce.

„Když o tom lidé slyší, vyvolává to v nich hrůzu a říkáme si, jak mohou dělat takové krutosti. A co potraty, které se dějí tady v civilizovaných zemích? Kolik dětí se zdravotním problémem se smí narodit? Můžeme nicméně říct, že díky práci řeholních sester, které pečovaly jako zdravotnice a učitelky v tomto kmeni, postupem času, krok za krokem tyto praktiky zcela vymizely. Viděl jsem kulhající děti, které nebyly zabity, dvojčata…. Mohu tedy říci, že mezi Munduruky již tyto praktiky nejsou. Nevím, jak je tomu v jiných kmenech. Chtěl bych ale znovu zopakovat, je snadné pohoršovat se nad těmito praktikami a přitom nevidět, že některé nemocnice jsou skutečná jatka.“ – Řekl během brífinku (10. října) brazilský biskup Wilmar Santin, který devět let působí mezi domorodci kmene Munduruku.

Inkulturace: Šamana bych nevysvětil

O misijním působení mezi 27 indiánskými kmeny v centrální Kolumbii hovořil biskup Medardo de Jesús Henao del Río, apoštolský vikář v Mitú. Na jeho působiště nevedou cesty, ani velké vodní toky, přístupné je pouze letadlem. Pohromou jeho regionu je obchod s narkotiky a vraždění domorodců sběrateli kaučokového latexu. Země je devastovaná guerillami, nadnárodní firmy korumpují vůdce kmenů, aby získali souhlas k otevření svých podniků. Na druhé straně lidé trpí bídou, nedostává se pitné vody a chybí základní zdravotnická péče. Vyprávěl o ženě, donucené přistoupit k císařskému řezu doma, kuchyňským nožem. Téměř zázrakem přežila ona i její dítě, dodává. Pokud jde o působení církve, vypráví o složitých otázkách inkulturace v praxi:

„Vysvětil jsem domorodého jáhny, podle římského obřadu a podle domorodého. Samozřejmě bych neordinoval šamana, nicméně jáhen vstoupil do kontextu indiánské kosmologie. Obřad tedy probíhal podle rubrik až do chvíle, kdy jsem mu předal evangelium. Potom mu indiánští vůdci dali na hlavu čelenku, která je znamením získané moudrosti a potvrzením, že může vést komunitu. Jáhen byl takto přijat do komunity a celé společenství zatančilo kolem evangelia jako svrchované moudrosti. Obřad zakončilo pozdravení pokoje. Nebyla to ve skutečnosti veliká směsice, nýbrž asimilace některých hodnot indiánské komunity, které souznění s křesťanskými hodnotami. Nemůžeme samozřejmě posvěcovat všechno, co je domorodé. Je potřeba studovat obřady přírodních národů a jejich význam, abychom pochopili, které odpovídají křesťanské víře.“

První evangelizace těchto kmenů probíhala v latině, nyní ve španělštině a jeho diecéze se nyní snaží o překlad textů a hymnů do domorodých jazyků, popisuje aktuální stav evangelizace na svém území biskup Medardo de Jesús Henao del Río, apoštolský vikář v Mitú, v kolumbijském vnitrozemí.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.