Dialog je jediná zbraň hodná člověka

25.11.2019 

Papež na setkání s japonskými veřejnými činiteli, Tokio

Pane premiére,

vážení členové vlády,

ctění členové diplomatického sboru,

dámy a pánové!

Děkuji prvními ministrovi za jeho laskavá slova na uvítanou a uctivě zdravím vás, členy diplomatického sboru. Vy všichni, každý ve svojí pozici, se snažíte pracovat pro mír a rozvoj lidí tohoto ušlechtilého národa a národů, které reprezentujete. Velice děkuji císaři Naruhitovi, s nímž jsem se setkal dnes dopoledne, a přeji vše nejlepší a Boží požehnání císařské rodině a především japonskému lidu u příležitosti nového, právě zahájeného období.

Přátelské vztahy mezi Svatým stolcem a Japonskem jsou dávného data a mají kořeny v úctě a obdivu, který k této zemi chovali první misionáři. Stačí zmínit slova jezuity Alexandra Valignana, který roku 1579 napsal: „Kdokoli chce vidět dary, jimiž Pán obdařil člověka, stačí, aby přijel do Japonska.“ V dějinách existovalo mnoho kulturních a diplomatických kontaktů, jež oživovaly  tyto vztahy a přispěly k překonání momentů větších napětí a těžkostí. Také tyto kontakty se utvářely na institucionální rovině k oboustrannému prospěchu.

Přišel jsem utvrdit japonské katolíky ve víře, v jejich dobročinném nasazení pro potřebné a v jejich službě zemi, jejímž jsou hrdými občany. Jako národ je Japonsko obzvláště citlivé k utrpení méně obdařených a postižených lidí. Motto mojí návštěvy zní „Chránit každý život“, tedy uznávat jeho nezadatelnou důstojnost a důležitost prokazovat solidaritu a podporu našim bratrům a sestrám v jakékoli nouzi. Pohnutou zkušenost jsem o tom učinil, když jsem naslouchal příběhům lidí, postižených „trojí pohromou“, a dojaly mne těžkosti, jimiž prošli.

Ve stopách mých předchůdců chci prosit Boha a vyzvat všechny lidi dobré vůle, aby nadále podporovali každou nezbytnou výstrahu před tím, aby se už nikdy v dějinách lidstva neopakovala zkáza atomových explozí Hirošimy a Nagasaki. Dějiny nás učí, že i ty nejzávažnější konflikty mezi státy a národy mohou nalézt nosná řešení pouze prostřednictvím dialogu, což je jediná zbraň hodná člověka a schopná zaručit trvalý mír. Jsem přesvědčen, že nukleární otázku je nutno řešit multilaterálně za podpory politických a institucionálních procesů schopných vytvořit širší mezinárodní konsenzus a postup.

Kultura setkání a dialogu, vyznačující se moudrostí, vizí a šíří horizontu, je podstatná pro vytváření spravedlivějšího a bratrštějšího světa. Japonsko uznalo důležitost podpory osobních kontaktů v sektorech vzdělávání, kultury, sportu a turismu, které mohou značně přispět k harmonii, spravedlnosti, solidaritě a smíření, jež jsou pojivem pro budování míru. Jasný příklad toho můžeme spatřit v olympijském duchu, který spojuje sportovce celého světa v zápolení, jež se nezakládá nezbytně na soupeření, ale na snaze o dokonalost. Jsem si jist, že Olympiáda i Paralympiáda, které  se budou příští rok konat v Japonsku, poslouží jako podnět k růstu solidarity, překonávající národní a regionální hranice a usilující o dobro celé naší lidské rodiny.

V těchto dnech jsem mohl obdivovat drahocenný kulturní poklad, který v průběhu mnoha staletí dokázalo Japonsko rozvinout a uchovat, včetně hlubokých náboženských a morálních hodnot, jež charakterizují tuto starobylou kulturu. Dobré vztahy mezi různými náboženstvími nejsou podstatné jenom pro budoucí mír, ale vedou také nynější i budoucí generace k tomu, aby si vážily etických principů, jež jsou základem skutečně spravedlivé a lidské společnosti. Řečeno slovy Dokumentu o lidském bratrství, který jsem podepsal spolu s Vrchním imámem z Al Azhar letos v únoru, společná starost o budoucnost lidské rodiny nás nabádá přijímat „kulturu dialogu jako cestu, spolupráci jako chování a vzájemné poznání jako metodu a kritérium“.

Kdokoli navštíví Japonsko, musí obdivovat přírodní krásy této země, po staletí opěvované jejími básníky a umělci a symbolizované zejména zpodobením kvetoucích třešní. Jemnost sakurového květu nicméně poukazuje na křehkost našeho společného domu, vystaveného nejenom přírodním pohromám, ale také chamtivosti, vykořisťování a devastaci uskutečňovaných lidskou rukou. Když má mezinárodní společenství potíž dodržovat svoje vlastní závazky na ochranu stvoření, přibývají mladí lidé, kteří stále více mluví a požadují odvážná rozhodnutí. Vybízejí nás, abychom chápali svět nikoli jako majetek k zužitkování, nýbrž jako drahocenný odkaz, který je třeba předávat. „Dlužíme jim skutečné odpovědi, nikoli prázdná slova; skutky, nikoli iluze.“ (Poselství ke Světovému dni modliteb za péči o stvoření 2019).

V tomto smyslu musí integrální přístup k ochraně našeho společného domu dbát rovněž na humánní ekologii. Snaha chránit znamená čelit rostoucímu rozdílu mezi bohatými a chudými v globálním ekonomické systému, který umožňuje nemnoha privilegovaným žít v nadbytku, zatímco většina světové populace žije v chudobě. Znám snahy o podporu různých programů, jež v této souvislosti uskutečňuje  japonská vláda, a chci vás povzbudit, abyste pokračovali ve vytváření rostoucího povědomí o spoluodpovědnosti mezi národy. Lidská důstojnost musí být středem každé sociální, ekonomické a politické aktivity. Je zapotřebí prosazovat mezigenerační solidaritu a na všech úrovních komunitního života je třeba prokazovat péči těm, kdo jsou opomenuti a vyloučeni. Myslím zejména na mladé lidi, kteří často trpí těžkostmi během dospívání, a také na  starší a osamocené lidi, kteří trpí samotou. Víme koneckonců, že civilizace nějakého státu či národa se neměří jeho ekonomickou mocí, nýbrž pozorností věnovanou potřebným, jakož i schopností být užiteční a příznivě naklonění životu.

Nyní, kdy se moje návštěva Japonska chýlí ke konci, chci opětovně vyjádřit svoji vděčnost za obdržené pozvání, za srdečnou pohostinnost, kterou jste mne doprovázeli, a za velkodušnost všech, kdo se zasadili o její zdárný průběh. Sdílením těchto myšlenek jsem vás chtěl povzbudit ve vašich snahách vytvářet sociální řád, stále schopnější chránit život a respektující důstojnost a práva členů lidské rodiny. Vyprošuji vám, vašim rodinám a všem, kterým sloužíte, hojnost božského požehnání. Děkuji.

 

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2020 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.