Papež k etiopské koleji: Střežte svou církevní tradici

11.1.2020 

Vatikán. Na území Vatikánského státu sídlí jen jediná studijní kolej. Žijí v ní budoucí diecézní kněží katolického východního obřadu z Eritreje a Etiopie. U příležitosti stého výročí jejího založení přijal dnes papež František komunitu koleje i hosty z jejich domovských zemí, mezi nimi etiopského kardinála Berhaneyesuse Demerewa Souraphieho z Addis Abeby a eritrejského arcibiskupa Menghesteaba Tesfamariama, metropolitu asmarské arcieparchie.

Petrův nástupce v úvodu poděkoval Kongregaci pro východní církve a dobrodincům za podporu života této koleje a připomněl její historii:

„Přítomnost Etiopanů uvnitř vatikánských hradeb, nejprve kostela a poutnického útulku, a v posledních stech letech koleje, nás přivádí ke slovu „přijetí“. Při hrobu apoštola Petra nacházely během staletí domov a pohostinství synové národů vzdálených Římu z geografického hlediska, avšak blízcí víře Apoštolů ve vyznávání Ježíše Krista Spasitele.“

Papež František ocitoval slova opata Tesfy Siona, který od poloviny 16. století stál v čele etiopské monastické komunity při kostele sv. Štěpána, pečující o etiopské poutníky (v domě založeném již v roce 1481 papežem Sixtem IV.) a vydal Nový zákon v etiopském překladu: „Já sám jsem Etiopan, poutník z místa na místo (…). Avšak na žádném jiném místě než v Římě jsem nenašel pokoj ducha a těla; pokoj ducha neboť tam spočívá pravá víra, pokoj těla, neboť tam jsem nalezl Petrova nástupce, který je nám nakloněn v našich potřebách“.

„Vy, kněží a studenti, pocházející z Etiopie a Eretreje, dvou církví spojených jedinou tradicí, přinášíte také dnes mezi nás bohatství dějin svých zemí, jejich pradávných tradic, zkušenost soužití mužů a žen přináležejících k židovskému a islámskému náboženství, jakož i s početnými bratřími pravoslavené církve Tewahedo. Mohl jsem zde v Římě poznat patriarchu Jeho svatost Matyáše z Etiopie, kterému zasílám svůj bratrský pozdrav.“

Papež František připomněl také situaci obyvatel obou zemí, poznamenaných chudobou a následky bratrovražedné války, která skončila teprve před několika měsíci. „Modlím se stále za to, aby obě strany přijaly poučení z prožitých bolestných let a neupadly znovu do roztržek mezi etniky a zeměmi, jež mají společné kořeny,“ dodal Svatý otec. Vyzval také etiopské a eritrejské kněze k pěstování „Božího daru míru“ a obvazování vnitřních i vnějších ran lidí, s nimiž se setkají na cestách ke smíření. Připomněl pak osudy migrantů, kteří prchaly z těchto zemí před válkou a bídou:

„Děkuji za přijetí, které vaši věřicí mohli zakusit a za úsilí, jaké někteří z vás již nyní vyvíjejí v jejich pastoračním doprovázení v Evropě a na dalších kontinentech. Lze učinit ještě mnoho a lépe, jak ve vaší vlasti tak v zahraničí, když využijete plody římských studií a pobytu v pokorné a velkorysé službě, založené vždy ve sjednocení s Pánem, jemuž jsme darovali celou svou existenci.“

Střežte svou vzácnou církevní tradici, odedávna spojenou s misijním úsilím, povzbudil dále František členy etiopské a eritrejské koleje a připojil rovněž apel na svobodu katolické církve v jejich zemích, jak pokud jde o povolení ke studiu v Římě či na jiných místech, tak vzhledem k působení církevních vzdělávacích, zdravotních a asistenčních institucí.

„Jako synové etiopské a eritrejské církve, chováte ve velké lásce svatou Matku Boží, Pannu Marii. Označujete se sami za Resta Maryam, „Mariino léno, vlastnictví“, a při liturgické připomínce Kidana Mehrat „Smlouva milosrdenství“, slavené každý měsíc, svěřujete její přímluvě každou modlitbu a úpěnlivou prosbu. Prosím vás, abyste do této připomínky zahrnovali vždy také modlitbu ze mne a na mé úmysly,“

Loučil se papež František s komunitou Papežské etiopské koleje. Dodejme ještě, že zakladateli této instituce, která si nyní připomíná sto let trvání, jsou papežové Benedikt XV. a Pius XI. První z jmenovaných změnil starý poutnický hopic sv. Štěpána Habešanů v Papežskou kolej a svěřil její správu kapucínům. Po uzavření Lateránských dohod v roce 1929 udělil Pius XI. všem příslušníkům koleje vatikánské občanství a o rok později jim věnoval nové sídlo ve Vatikánských zahradách, nad budovou Governatorátu.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.