Rádio Vaticana

Píseň písní provází židovsko katolický dialog

16.1.2020

Řím. Italské diecéze slaví Den za prohloubení a rozvoj dialogu mezi katolíky a židy, proti předsudkům, lhostejnosti a nevědomosti. Připomíná se již po jednatřicté a za téma reflexe byla tentokrát zvolena Píseň písní, jedna z pěti megilot, doslova pěti svitků, mezi něž v hebrejské bibli patří dále kniha Rút, Kazatel, Pláč a Ester.

Proč padla volba právě na tuto knihu vysvětluje biskup Ambrogio Spreafico, předseda italské Biskupské komise pro ekumenismus a dialog:

„Vybrali jsme tento text společně s rabínem Riccardem Di Segni, protože megilot, těchto pět knih, se užívá v židovské komunitě u příležitosti zcela určitých svátků, a rozhodli jsme tedy, že po reflexi nad Žalmy budeme zkoumat tyto svátky, které nám mohou posloužit ke společnému uvažování nad těmito texty a nabízejí způsob, jak vstupovat – také z naší strany, jako katolíci – do nitra židovské liturgie, židovských svátků a židovské náboženské a historické tradice.“

Píseň písní je poetická skladba a posvátný text, který se dotýká lidské situace obecně, říká pro náš rozhlas vrchní rabín z Janova Giuseppe Momigliano:

„Je to text velmi zvláštní a podmanivý, s velkou poetickou silou. V židovské tradici je čten především alegoricky, totiž jako výraz lásky dvou zamilovaných, kteří se hledají a jejich hledání se v textu rozvíjí v proměnlivých fázích. Podle hebrejské tradice toto hledání odráží v užším smyslu vztah lásky mezi Hospodinem a izraelským národem a v obecném smyslu člověka, lidského ducha, který se obrací k Bohu, hledá ho a na druhé straně Boha, který tento postoj ze strany člověka očekává. Je to tedy téma s velice univerzálním vyzněním, dotýká se lidské vnímavosti, odráží určité aspekty dějin izraelského národa, ale odvolává se k obecnému postoji, v němž se člověk snaží dát svému životu hlubší smysl.“

Říká janovský vrchní rabín Giuseppe Momigliano. Jak dodává, studium biblických textů ukazuje společné perspektivy, stejně jako odlišnosti v přístupu. Jejich srovnávání je zajímavé, vytváří pozitivní atmosféru a samozřejmě klade otazníky nad limity mezináboženského dialogu založeného na studiu textů, zároveň však otevírá další perspektivy dialogu v oblastech důležitých pro všechny, jako je sociální práce nebo vztah k přírodě, poznamenává janovský rabín na okraj 31. Dne za prohloubení a rozvoj dialogu mezi katolíky a židy.

Johana Bronková