Prosme o milost vděčnosti za to, že jsme křesťané

21.1.2020 

Vatikán. „Být křesťanem, knězem a biskupem je zdarma Bohem daný dar,“ kázal papež při ranní eucharistii v kapli Domu sv. Marty. „Být svatým znamená opatrovat bezplatnost tohoto vyvolení,“ konstatoval.

Římský biskup komentoval především liturgické čtení z první knihy Samuelovy (1 Sam 16,1-13), jež podává vyvolení Davida za krále. Prorok Samuel byl Hospodinem poslán k Betlémanu Jesseovi, aby udělil pomazání nejmladšímu z jeho synů. Prorok tak učinil ke svému údivu, protože měl za to, že vhodnější budou Davidovi bratři.

Vyvolením Bůh uplatňuje svoji svobodu a obdarovává bezplatně. Přemýšlejme o sobě, jak tady jsme: Jak to, že Pán vyvolil nás? Protože jsme křesťanská rodina a máme křesťanskou kulturu? Nikoli. Mnozí členové křesťanské rodiny a křesťanské kultury odmítají a nechtějí Pána. Jak to, že my jsme tady, vyvoleni Pánem? Bezplatně bez jakékoli zásluhy, zdarma. Pán nás vyvolil bezplatně. Nezaplatili jsme za to, že jsme křesťané. My kněží, biskupové jsme neplatili za to, abychom byli kněžími a biskupy. Aspoň si to myslím. Existují takoví, kteří chtějí udělat takzvanou církevní kariéru se dopouštějí simonie, vyhledávají konexe, aby se dostali tam či onam... to jsou prospěcháři. To však není křesťanské. Být křesťanem, pokřtěným, knězem či biskupem je zcela zdarma. Pánovy dary se nekupují.“

Pomazání Duchem svatým je dávané zdarma. Svatost, křesťanská svatost spočívá v opatrování bezplatnosti tohoto daru a v takovém jednání, které z tohoto daru nečiní svoji zásluhu, pokračoval papež František.

V běžném životě, podníkání a v práci se promluví s příslušným funkcionářem či ředitelem a požádá se o povýšení... To ale není dar, nýbrž kariérismus. Avšak být křesťanem, knězem či biskupem je pouhý dar. Takto je srozumitelný náš postoj pokory, kterou máme mít. Bez jakékoli zásluhy. Musíme však toto obdarování střežit, aby se nevytratilo. My všichni jsme pomazáni Pánovým vyvolením a musíme střežit toto pomazání, které z nás učinilo křesťany, kněze a biskupy. To je svatost. Ostatního netřeba. Pokorně střežit. A co je největší dar? Duch svatý! Pán nás vyvolil a daroval nám Ducha svatého. A to je čirá milost, čirá milost námi nezasloužená.“

Posledním rysem Davidova vyvolení je fakt, že byl vzat ze svého lidu, řekl v závěru Svatý otec.

Pokud my křesťané zapomeneme na Boží lid, i nevěřící lid... Pokud my kněží zapomeneme na svoje stádce, pokud my biskupové zapomeneme a považujeme se za důležitější než ti ostatní, zapíráme Boží dar. Je to, jako bychom řekli Duchu svatému: »Jdi, odpočiň si v Trojici, já to zvládnu sám.« A to není křesťanské. Takto se dar nestřeží. Pomysleme na Davida a prosme Pána, ať nám udělí milost vděčnosti za obdržený dar, abychom si byli vědomi obrovské a krásné bezplatnosti daru a střežili ho svojí věrností.“

Kázal papež František při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.