Papež k Římské rotě: Svatá křesťanská manželství nevytvářejí pastýři, nýbrž Duch svatý

25.1.2020 

Vatikán. V sobotu dopoledne přijal papež členy Římské roty, tedy nejvyššího odvolacího církevního soudu, který posuzuje případy kanonické platnosti svátostně uzavřených sňatků. Toto setkání na začátku kalendářního roku patří k pravidelným položkám pastorační služby Kristova náměstka. Ve své letošní promluvě zaměřil papež pozornost nikoli na finesy kanonického práva, nýbrž na primární roli manželského páru v poslání církve, čímž navázal na svoji katechezi z loňského roku (13. listopad 2019) o Akvilovi a Priscille ve službách evangelia. V souvislosti s reformou kanonického manželského procesu připomněl dvě jeho drahocenné perly, totiž blízkost a bezplatnost, a dodal:

Často, často pociťuji strach z Božího soudu, kterému budeme podrobeni v těchto dvou bodech. Byl jsem v posuzování nablízku lidem? Otevřel jsem přitom srdce bezplatnosti anebo jsem se nechal strhnout komerčními zájmy? Boží soud bude v této věci velice přísný.

Musíme si být vědomi – poznamenal na jiném místě – že pastýři nejsou těmi, kdo svojí lidskou nezávislostí, byť v dobré víře, vytvářejí svatá křesťanská manželství. Ta jsou vždycky dílem Ducha svatého, který je protagonistou církevního poslání. Je na nás pastýřích, abychom je zviditelňovali, činili je podmětem stále nové schopnosti žít křesťanským manželstvím a také je chránili před ideologiemi. Manželské páry, které Duch zajisté stále oživuje, jsou připraveny vycházet ze sebe, otevírat se druhým a žít v blízkosti, stylem společného života, který proměňuje každý meziosobní vztah na zkušenost bratrství.

Musíme být přesvědčeni, ba dokonce si být jisti, že takovéto páry jsou v církvi Božím darem, nikoli naší zásluhou. Jsou plodem Ducha, který církev nikdy neopouští. Duch spíše čeká od pastýřů horlivost, aby nepohasínalo světlo, které tato manželství šíří na periferiích světa. Nechte se proto obnovit Duchem, abyste se nesmířili, ba nespokojovali s církví nemnohých, kteří zůstanou pouze izolovaným kvasem, zbaveným oné schopnosti manželů Nového zákona rozmnožovat se v pokoře a v poslušnosti Duchu, který osvěcuje a je s to učinit spásonosným naše lidské počínání i chudobu v přesvědčení, že církev neroste přetahováním, ale přitažlivostí.“

O Akvilovi a Priscille nevíme, zda zemřeli jako mučedníci, ale zajisté jsou pro dnešní manžele znamením mučednictví přinejmenším duchovního, tedy svědky schopnými být kvasem v těstu, v němž zaniknou a dají mu tak vzniknout.

Drazí soudci Římské roty, temnota víry nebo poušť víry, jež jsou již po dvacet let možnou příčinou neplatnosti manželského souhlasu, nabádá mě, stejně jako mého předchůdce, papeže Benedikta XVI., k závažné a naléhavé výzvě k synům církve, abychom se v naší době cítili všichni a každý povoláni předávat budoucnosti krásu křesťanské rodiny. Církev potřebuje ubicunque terrarum manželské páry jako byli Akvila a Priscilla, kteří promlouvají a žijí pravomocí křtu, která nespočívá v přikazování a v proslovech, nýbrž v důsledném životě svědků a tím průvodců na Pánově cestě. Děkuji Pánu, že i dnes dává dětem církve odvahu a světlo vracet se k počátkům víry a znovu nacházet horlivost manželů Akvily a Priscilly, rozpoznatelnou v každém manželství slaveném v Ježíši Kristu.“

Končil papež František svoji dnešní promluvu ke členům církevního soudu Římské roty.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2020 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.