Arcibiskup Aupetit: Kým jsem já, abych dítě zbavoval jeho kořenů

3.2.2020 

Paříž. V nauce encykliky Humanae vitae jde o věrnost pokladu víry a živé tradici. „Běda mi, kdybych nehlásal evangelium“ (1 Kor 9,16). A dar života je evangeliem, říká arcibiskup Michele Aupetit. Pařížský arcibiskup vydal nevelkou knížku, v níž z perspektivy vlastní pastorační zkušenosti, které předcházela dvacetiletá lékařská praxe, vykládá hlavní obsahy této encykliky Pavla VI. z roku 1968 věnované výkladu koncilního učení o manželství a plodnosti.

Arcibiskup Aupetit se vrací k učení svatého Pavla VI. v kontextu debaty nad návrhem zákona zpřístupňujícího oplodnění in vitro lesbickým párům a samotným matkám. Podle pařížského arcibiskupa tkví jádro problému v tomtéž jako v případě antikoncepce, totiž v hlásání moráky směřující k nezávislosti na Bohu. Člověk chce sám rozhodovat o tom, co je dobré a co mu přinese štěstí. Tímto způsobem se však stává nevolníkem vlastních žádostí a iluzí. Přitom však člověk je šťastný jedině díky tomu, že svůj život dostává od jiných a od Boha, jenž je Naprosto Jiný.  Když přistupujeme na tuto závislost na Stvořiteli a naší lidské přirozenosti, stáváme se svobodní a odpovědní, schopní milovat a předávat život v pravdě. Pařížský arcibiskup poznamenává, že „dítě, kdy chci a jak chci“ je falešný a egoistický slogan. Naštěstí – dodává arcibiskup Aupetit – dítě nás překvapí v každém případě, ale za jakou cenu? Kým jsme my, abychom je plánovitě zbavovali jeho kořenů? Tímto způsobem se na něm dopouštíme nevýslovného násilí a jednou z toho budeme zcela jistě skládat účty – varuje arcibiskup Aupetit v komentáři ke své knize pro týdeník France catholique.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2020 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.