O pláči Davida nad synem Absalomem

4.2.2020 

Vatikán. „Davidův pláč nad násilnou smrtí syna, který se proti němu vzbouřil, je proroctvím o lásce Boha Otce k nám“ – kázal papež při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Bůh nezapírá, že je Otcem.

František kázal na liturgické čtení z druhé knihy Samuelovy (2 Sam 18,9-10.14b.24-25a.30-19.4), popisující reakci Davida na zprávu o smrti svého syna Absaloma. Ten se vzbouřil proti otci a usiloval o královský trůn. David opustil Jeruzalém, protože si nepřál válku, ale Absalom nedopatřením upadl do rukou Davidových vojáků, kteří jej zabili. Když se o tom dozvěděl král David, nepřijal tuto zprávu jako král, který se zbavil vzbouřence, nýbrž jako otec, který ztratil syna. »Celý zdrcený propukl v pláč a stále opakoval: Můj synu, Absalome! Absalome, můj synu«. „Všichni okolo se tomu divili,“ komentoval papež.

Ale proč ho oplakáváš? Byl proti tobě, zapřel tě, popřel tvoje otcovství, urazil tě a pronásledoval... Spíše oslavuj, protože jsi zvítězil! – David však jen opakuje: Absalome, můj synu, můj synu. Davidův pláč je historickým faktem, ale i proroctvím. Dává nahlédnout do Božího srdce a do toho, co prožívá Bůh, když se mu vzdalujeme, ničíme se hříchem, jsme dezorientováni a bloudíme. Pán je otcem a nikdy svoje otcovství nezapírá: Synu můj, synu můj.“

S tímto Božím pláčem se setkáváme, když vyznáváme svoje hříchy – pokračoval František. Jít ke zpovědi totiž není něco jako »jít do čistírny« zbavit se nějaké skvrny, nýbrž jít k otci, který pláče nade mnou.“

Obrovská je otcovská láska Boha k nám. Umírá za nás. Stal se člověkem a zemřel pro nás. Hledíme-li na Ukřižovaného, mysleme na dnešní [Davidova] slova: »Kéž bych umřel já místo tebe«. Slyšme hlas Otce, který nám v Synu říká: »Synu můj, synu můj«. NaslouchejmBůh nezapírá své děti, nevyjednává o svém otcovství.“ 

Boží láska jde až do krajnosti. Na kříži je Bůh, Syn Otcův, který byl poslán dát za nás život – řekl Petrův nástupce.

Prospěje nám, když v temných chvílích svého života, které míváme všichni – chvílích hříchu a vzdálení od Boha – nasloucháme v srdci tomuto hlasu: „Můj synu, má dcero, co děláš? Nepáchej sebevraždu, prosím. Umřel jsem pro tebe.“

„Ježíš pláče, protože nechceme, aby nás měl rád – dodal papež. Proto plakal nad Jeruzalémem. Ve chvíli pokušení, hříchu a vzdálení od Boha se snažme vnímat onen hlas: »Můj synu, má dcero. Proč?«“ – končil Svatý otec dnešní kázání při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2020 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.