Neexistuje pokora bez pokoření

7.2.2020 

Vatikán. V ranním kázání papež František vykládal dnešní evangelium a vyzval křesťany, aby kráčeli Ježíšovou a Janovou cestou, která je cestou ponížení. Rovněž církevním pastýřům připomenul, aby nepodlehli zesvětštění a kariérismu.

„Neobávejme se pokoření a prosme Pána, aby nám nějaké poslal. Budeme tak pokornější a lépe se připodobníme Ježíši“, doporučoval římský biskup při ranní bohoslužbě v kapli Domu sv. Marty. Zamýšlel se nad Markovým evangeliem (6,14-29), které popisuje stětí Jana Křtitele. „Jan byl vyslán Bohem, aby naznačil směr Ježíšovy pouti. Byl posledním z proroků“, vysvětloval papež, a dostalo se mu milosti, v níž mohl vyslovit: „To je Mesiáš“.

„Křtitelova práce nespočívala ani tolik v hlásání Ježíše, který přichází, jež mělo připravit lid, nýbrž ve vydávání svědectví o Ježíši Kristu, a to vlastním životem. Svědčil o cestě, kterou si Bůh zvolil k naší spáse – cestě pokoření. Pavel ve svém listě Filipanům to vyjadřuje velice jasně: »Ježíš se ponížil a byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži«. Tato smrt na kříži, toto ponížení a pokoření je též naší cestou, kterou Bůh ukazuje křesťanům, aby se ubírali dál.“

Jak Jan, tak Ježíš byli vystaveni pokušení pýchy a marnivosti – Ježíše pokoušel ďábel v závěru jeho postu na poušti, Jan by na otázku učitelů Zákona, zda je Mesiášem, mohl odpovědět, že je „jeho ministrem“, avšak „pokořil se“. Oba požívali vážnosti u lidu a jejich kázání mělo vliv. Oba však zakusili chvíle ponížení, jakousi „lidskou a duchovní depresi“ – Ježíš v Getsemanské zahradě a Jan ve vězení, kde se o něj pokoušela pochybnost, zde Ježíš skutečně je Mesiáš. Oba nakonec skončí velice ponižujícím způsobem, uzavřel František. Ježíš smrtí na kříži, která byla vyhrazena nejpodlejším zločincům a obnášela děsivé fyzické i mravní utrpení a obnaženost před lidem i vlastní matkou. Jana Křtitele sťal ve vězení kat na příkaz krále, podlomeného neřestmi a uplaceného rozmarem jedné tanečnice a nenávistí cizoložné ženy, řekl František s poukazem na Herodiadu a její dceru.

„Prorok, veliký prorok, největší mezi narozenými ze ženy – jak ho nazývá Ježíš – a Boží Syn si zvolili cestu pokoření. Ukazují na ni a my, křesťané, se po ní máme vydat. Také v blahoslavenstvích se zdůrazňuje, že je to pouť pokory.“

Nelze dospět k pokoře bez pokoření, upozornil Svatý otec a vybídl, abychom čerpali poučení z poselství, které nám dnes předává Boží Slovo.

„Když se v církvi anebo společenství snažíme zviditelnit, abychom získali nějaký úřad či jinou výhodu, jdeme cestou tohoto světa, která je světská a nikoli Ježíšova. Toto pokušení kariérismu se nevyhýbá ani pastýřům: »Něco takového je nespravedlivé, ponižující, to nemohu připustit«. Pokud ale pastýř nejde cestou ponížení, není Ježíšovým učedníkem, je to kariérista v klerice. Neexistuje pokora bez pokoření“.

Kázal dnes Petrův nástupce v kapli Domu svaté Marty.

 

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2020 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.