Rádio Vaticana

Dokument o integrální ekologii: Není možné chránit přírodu, nechráníme-li každou lidskou bytost

18.6.2020

Vatikán. Nabídnout nejen katolíkům orientační body pro “zdravý vztah ke Stvoření”, si klade za cíl společný dokument několika vatikánských úřadů nazvaný “Cesty pro péči o společný dům”. Vypracován byl u příležitosti 5. výročí encykliky “Laudato si’”, podepsané papežem Františkem 24. května 2015. Dokument vypracoval “Interdikasteriální stůl Svatého stolce pro integrální ekologii,” vytvořený rovněž v roce 2015. Přestože byl text redigován převážně před pandemií Covid-19, poukazuje na vzájemnou provázanost různých krizí, kterou označuje za jedinou složitou sociálně-environmentální krizí, která si žádá skutečnou ekologickou konverzi.

Právě této “konverzi” je věnována první část obsáhlého textu. Vybízí se v ní ke změně mentality, k čemuž mohou napomáhat nejen nedávné iniciativy jako “Čas stvoření”, ale také například monastická tradice, učící kontemplaci, modlitbě, práci a službě. Dokument zároveň poukazuje k centrálnímu postavení člověka, lidského života, protože “není možné chránit přírodu, nechráníme-li každou lidskou bytost”. Navrhuje rozvinutí konceptu “hříchu proti lidskému životu” při výchově mladých generací, aby se “kulturou péče” předcházelo “skartační kultuře”. Nezastupitelnou roli v této věci má rodina, založená na základních principech “společenství a plodnosti”. Proto je žádoucí podporovat “inteligentní politiky pro rozvoj rodin”.

Dokument se věnuje také úloze škol a univerzit. Zejména vysoké učení se svým trojím úkolem výuky, bádání a služby společnosti by mělo povzbuzovat studenty k profesní dráze podporující pozitivní změny životního stylu a prostředí. “Nasazení v péči o společný dům je integrální součástí křesťanského života” a nikoli druhotnou volbou, zdůrazňuje dokument a připomíná, také možnosti ekumenické a mezináboženské spolupráce, jež může v této oblasti čerpat ze zkušenosti “kontemplativního a střízlivého života”.

Druhou část dokumentu zahajují pasáže věnované výživě, uvozené citací z Laudato si’ pranýřující plýtvání potravinami s tím, že jídlo vyhozené je jakoby ukradené chudým (LS,50). Koncept plýtvání, pojímaného jako projev nespravedlnosti, má povzbudit k podpoře udržitelného zemědělství, obraně drobných zemědělců i přírodních zdrojů. Silně vyznívá také apel na boj proti fenoménům jako je land grabbing, velké zemědělsko-průmyslové projekty ničící a znečišťující životní prostředí. Autoři dokumentu připomínají také přístup k vodě, jako základní lidské právo a varují před privatizací tohoto přírodního dobra. Podporují rovněž snahy o boj proti znečištění a investice do čistých a obnovitelných zdrojů energie.

Další okruh témat se dotýká podpory sociálně-ekonomického rozvoje, s cílem vykořenit bídu. Požaduje se důstojná práce, formace sociálně marginalizovaných lidí, spravedlivý výdělek, boj proti dětské a neregulární práci. Jako významné rysy inklusivní ekonomie se zmiňuje docenění hodnoty rodiny a mateřství.

Na respektování “primátu společného dobra” apelují autoři dokumentu v pasáži věnované roli světového finančnictví. “Pandemie Covid-19 ukázala, jak pochybný je systém redukující zdravotní péči nebo dovolující velké spekulace také uprostřed katastrof, dopadajících na nejchudší”. Podobně v části věnované institucí se postuluje “primát občanské společnost”, do jejíž služeb má vstupovat politika, vlády a administrativy. Vatikánský dokument vybízí “ke globalizací udržitelné, sociální a participativní demokracie”, k dlouhodobé vizi založené na spravedlnosti, etice a boji proti korupci. Dále pléduje pro rovnou spravedlnost pro všechny, včetně chudých marginalizovaných a vyloučených.” Podobně zdůrazňuje také zdraví a zdravotní péči, jakožto “otázku rovnosti a sociální spravedlnosti”, zejména pokud jde o dostupnost léčby.

Závěrečné pasáže dokumentu se věnují klimatické otázce a jejím dopadům v environmentální, etické, ekonomické, politické a sociální oblasti. Zdůrazňují nutnost “nového rozvojového modelu”, který propojí boj proti klimatickým změnám s bojem za vymýcení bídy.

Poslední kapitola rekapituluje ekologické kroky podniknuté v posledních letech ve Vatikánském státu a úspory, k nimž vedla například instalace slunečních baterií na rozlehlou střechu audienční auly Pavla VI.

Johana Bronková