Rádio Vaticana

Papež: Z krize vyjdeme jen společně a s Boží milostí

20.6.2020

Vatikán. Papež František přijal dnes dopoledne delegaci lékařů a ošetřovatelů z italského regionu Lombardie. Ve čtyřech severoitalských regionech (Lombardie, Piemont, Emilia Romagna a Benátsko), které mají dohromady 23,8 milionů obyvatel, zemřelo 77% všech pacientů s Covidem-19 na území Itálie (tedy 26 795 z celkového počtu 34 561 k 19.6. 2020 viz ZDE). Tyto čtyři regiony zmínil papež jako nejvíce postižené ve své promluvě při dnešní audienci.

Právě z Lombardie, kde na rozloze přibližně třetiny území České republiky žije přes deset milionů lidí, pochází polovina (tj. k dnešku 16 534) všech obětí v Itálii, která má 60 milionů obyvatel. Zřejmý nepoměr těchto čísel vypovídá o tom, že nakažlivost ani smrtnost nemoci Covid-19 není jedinou příčinou této smutné bilance. Podobně tomu bylo i v dalších zemích, které - narozdíl od naší vlasti, kde se epidemie vyskytovala pouze v algoritmech statistických předpovědí – zaznamenaly bolestnější dopad. Byl vyvolán především špatnou politikou v sektoru zdravotnictví. Jednak divokou privatizací více než poloviny všech lombardských nemocnic, kritizovanou odbornými kruhy již před epidemií, jíž pak nedokázaly čelit právě soukromé nemocnice (viz italské lokální prameny ZDE a ZDE); redukcí počtu lombardských obvodních lékařů i zdravotnického personálu (viz italské zdroje ZDE a ZDE), z čehož plynula špatná koordinace ve zdravotnickém sektoru, především byrokratickými nařízeními, která museli italští lékaři dodržovat během epidemie (viz naše zprávy ZDE a ZDE), totiž zákazem provádět autopsie, který znemožnil lékařům dobrat se včas přesné diagnózy a poskytnout adekvátní léčbu (viz italská média ZDE a ZDE); v neposlední řadě pak alarmistické a zavádějící „informace“ chrlené veřejnoprávními médii. Regionální i státní představitelé v Itálii čelí mnoha obviněním z nekompetentní ingerence do zdravotnického sektoru, včetně trestních oznámení, podaných lékaři i pozůstalými.

Přibližně šedesát lékařů, ošetřovatelů a dalšího zdravotnického personálu, pracujících ve zvláštních nemocničních odděleních vyhrazených pro pacienty Covid-19, spolu s několika regionálními biskupy a politiky přijal papež v Klementinském sále Apoštolského paláce. Svatý otec mimo jiné řekl:

„Drazí lékaři a ošetřovatelé, svět mohl vidět, kolik dobra jste prokázali v situaci této velké zkoušky. Nehledě na únavu sloužili jste nadále s profesionalitou a odříkáním. Kolik jen lékařů a zdravotníků nemohlo chodit po práci domů, zůstávali v nemocnicích přes noc a spali i na podlaze! Odtud se rodí naděje. Byli jste nosnými pilíři celé země. Vám zde přítomným a vašim kolegům z celé Itálie patří moje uznání, upřímné poděkování a dobře vím, že tlumočím pocity všech.

Nyní je třeba zhodnotit tuto pozitivní vynaloženou energii. Je to bohatství, které bylo během této dramatické krize zajisté částečně vydáno, ale jehož značná část může a má nyní i v budoucnu přinášet plody lombardské i italské společnosti. Pandemie hluboce poznamenala život lidí a dění ve společnosti. Ke cti trpících a mnoha zemřelých pacientů, zejména starých lidí, jejichž životní zkušenost nesmí upadnout do zapomnění, je třeba budovat zítřek. To vyžaduje závazek, nasazení a oddanost všech. Je třeba začít od nesčetných svědectví velkodušné a nezištné lásky, jež zanechala nesmazatelnou stopu v povědomí a tkanivu společnosti a učí, jak velice je zapotřebí blízkost, péče a obětavost k posílení bratrství a občanského soužití.

Tak budeme moci z této krize vyjít duchovně a mravně silnější. Závisí to na svědomí a odpovědnosti každého z nás. Ne však sami, nýbrž společně a s Boží milostí. Je na nás, abychom jako věřící dosvědčovali, že nás Bůh neopouští, ale v Kristu dává smysl také této realitě i našim omezením, a že s Jeho pomoci lze čelit i těm nejtěžším zkouškám. Bůh nás stvořil ke společenství, k bratrství a nyní se ukazuje více než kdy jindy, jak iluzorní je zaměřovat se jenom na sebe a činit z individualismu vůdčí princip společnosti. Mějme se však na pozoru, protože právě hned po krizi je snadné sklouznout a upadnout do této iluze. Je snadné zapomenout vzápětí, že potřebujeme druhé, někoho, kdo se o nás stará a dodává nám odvahu. Zapomenout, že všichni potřebujeme Otce, který nás drží za ruku. Modlit se k Němu a prosit Jej - to není iluze. Iluze je myslet si, že se bez Něho obejdeme Modlitba je duší naděje.“

Řekl mimo jiné Svatý otec během sobotní audience lékařům a zdravotníkům z italského regionu Lombardie.

Milan Glaser