Francouzský historik: Útoky na pomníky jsou negováním dějin

30.6.2020 

Francie. Přesvědčení o vlastní čistotě a nadřazenosti může vést k dalším útokům na křesťanská místa kultu, protože také církev patří k dějinám, které se dnes negují. Upozorňuje na to francouzský historik Christophe Dickès, v komentáři k projevům vandalismu, k nimž v poslední době dochází ve Spojených státech, Velké Británii a rovněž ve Francii.

Ideu, kterou sledují davy demolující památky minulosti, označují historici slovem “anachronismus”. Události minulosti se posuzují na základě současných kritérií, která neberou na vědomí, že dějiny mají svůj vývoj a lidstvo v chápání některých věcí postupně dozrává. Dnešnímu ničení křesťanských památek předcházel institucionální historismus, který se projevuje popíráním křesťanských kořenů Evropy. Podle Christopha Dickèse ničitelé pomníků negují složitost našich dějin. Jejich postoj je vlastní totalitarismům, a proto se jim musíme postavit s rozhodností. 

“Z historického hlediska jsme byli svědky ikonoklastické krize již v 8. století, kdy byzantská vláda odstraňovala vyobrazení z veřejného prostoru. Dnes vidíme něco podobného, v ještě radikálnější podobě. Ve Francii se naposled bouraly pomníky vichistického režimu. V nedávné době svrhávali pomníky teroristé Islámského státu. Podobně si počínali také jiné totalitarismy, nacistické a komunistické. Dochází k tomu v kritických chvílích lidstva, kdy panuje zmatek a chybí úcta k minulosti. Pomníky se obvykle staví jako výraz společenské vůle, aby se upozornilo na činy určitého člověka. Dobře však víme, že lidský život není jednoznačný, není černý nebo bílý. Historie je složitá. Ke zbourání pomníku si vždycky najdeme důvod. Důležité však je zachovat naše dědictví. Nebudeme mít budoucnost, pokud se nevyrovnáme se svou minulostí. A do této minulosti patří války, konflikty, a také kolonialismus, utrpení. Zároveň je v naší minulosti také mnoho velmi pozitivního, nelze to jen tak vymazat. Jsme dlužníky své minulosti. Máme kořeny, z nichž vyrůstáme. Navzdory tomu, co tvrdí některé velké mezinárodní skupiny, které nám chtějí namluvit, že minulost není důležitá, víme, že máme historii. Jsou v ní temné stránky, ale také krásné a chvályhodné. Dějiny jsou složité.”

Christophe Dickès v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas však připomíná také opačný postoj ke křesťanskému kulturnímu dědictví, jak jsme byli svědky při požáru katedrály Notre-Dame. Lidé jej prožívali jako společenský otřes, plakali na pařížských ulicích, protože věděli, že hoří jejich historie, že katedrály ukazují jejich kořeny, dodává francouzský historik.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.