21.12.2020 

Vatikán. Dnešní nóta Kongregace pro nauku víry, schválená papežem Františkem, opravňuje k užití vakcín proti Covid-19, které byly vyrobeny za pomoci buněčných linií pocházejích z dvou plodů potracených v sedmdesátých letech. Očkování nicméně nepovažuje za „mravně závazné“, a tudíž má být zachována jeho dobrovolnost.

„Užití proticovidových vakcín, které využily v procesu vědeckého výzkumu a výroby buněčné linie pocházející z potracených plodů, je mravně přijatelné“. V případě současné pandemie „lze uplatnit veškeré vakcíny, které budou uznány za klinicky bezpečné a účinné, za jasného vědomí, že použití takových vakcín neznamená formální spolupráci na potratu, z něhož pocházejí buňky, za jejichž pomoci byly vakcíny vyrobeny“, prohlašuje Kongregace pro nauku víry v nótě, podepsané prefektem, kard. Ladariou, a sekretářem, arcibiskupem Morandim. Text prohlášení v minulém týdnu (17.12.) schválil papež František.

Dokument Kongregace pro nauku víry přichází ve dnech, kdy mnohé země, včetně Vatikánu, začínají s očkovací kampaní proti Covidu-19. Z hlediska církevního úřadu odpovídá na pochybnosti a objasňuje otázky, které vyplynuly z mnohdy rozporuplných vyjádření o proticovidových vakcínách. Nóta připomíná trojí předchozí vyjádření na totéž téma: prohlášení Papežské akademie pro život s titulem „Mravní úvahy ohledně vakcín připravených z buněk získaných z potracených lidských plodů“ (5.7.2005), instrukci „Dignitas personae“ o některých otázkách bioetiky, kterou vydala Kongregace pro nauku víry v roce 2008, a konečně další nótu Papežské akademie pro život z roku 2017.

Kongregace pro nauku víry ve svém dnešním stanovisku „nemíní posuzovat bezpečnost a účinnost“ současných vakcín proti Covidu-19, což je téma příslušící vědcům a lékovým agenturám, nýbrž zaměřuje se na mravní hledisko užití těch vakcích, které byly vyvinuty na základě buněčných linií pocházejících ze tkáně odebrané dvěma plodům, které nebyly spontánně potraceny v šedesátých letech minulého století. Instrukce „Dignitas personae“, schválená Benediktem XVI., v tomto ohledu upřesnila, že „existují diferencované odpovědnosti“, neboť „v podnicích, které používají buněčné složky nedovoleného původu, není odpovědnost těch, kteří rozhodují o zaměření produkce, totožná s odpovědností těch, kteří nemají žádnou rozhodovací moc“. Z toho důvodu, argumentuje dnešní nóta a vrací se ke svému prohlášení z roku 2008, pokud z různých příčin nejsou k dispozici „eticky nesporné“ proticovidové vakcíny, je „mravně přípustné“ očkovat se těmi, které užily buněčné linie z potracených plodů.

Spolupráce se zlem, tedy v tomto případě potratem, je v případě očkovaného člověka časově i kauzálně vzdálená a mravní povinnost zabránit zlému skutku „není zavazující“, zdůvodňuje Kongregace pro nauku víry, „pokud současně prožíváme závažné ohrožení, jímž je jinak nezadržitelné šíření vážného patogenního činitele“, jakým je koronavirus. „V takovém případě“, ujasňuje vatikánská kongregace, „tedy lze užít všechny vakcíny uznané za klinicky bezpečné a účinné.“ Mravní přípustnost takových vakcín nicméně neznamená ani nepřímé schvalování potratu a předpokládá nesouhlas s potratem ze strany očkovaných. Zároveň, vysvětluje dokument, mravní přípustnost proticovidových vakcín neobnáší morální schválení užívání buněčných linií z potracených plodů ve farmaceutickém výzkumu, od něhož naopak vatikánský úřad požaduje „výrobu, schvalování a distribuci eticky přijatelných vakcín, které by nebyly problémem pro lidské svědomí“.

Kongregace pro nauku víry dále připomíná „mravní nezávaznost očkování, které má nadále zůstat dobrovolné“, ačkoli na druhé straně zdůrazňuje povinnost věřících přispívat ke společnému dobru. „Za absence jiných prostředků, které by zastavily epidemii, či působily preventivně, může obecné dobro doporučit očkování, zejména na ochranu nejslabších a nejohroženějších lidí“. Jedinci, kteří z důvodu svědomí odmítají očkování vakcínami vyrobenými na základě buněčných linií z potracených plodů, se mají zasadit o to, aby zabránili šíření nákazy za pomoci jiných preventivních prostředků a vhodného chování, a tak vyloučili „jakékoli zdravotní riziko“ pro nejzranitelnější osoby.

Nóta vatikánské kongregace v závěru nazývá „mravním imperativem“ dostupnost „účinných a eticky přijatelných vakcín“ rovněž „v nejchudších zemích světa, aniž by je to příliš finančně zatížilo“, neboť absence přístupu k vakcínám by byla „další příčinou diskriminace a nespravedlnosti“.

Překlad dokumentu vatikánské kongregace a stanovisko České biskupské konference najdete ZDE.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.