Láska je svobodná a vyžaduje svobodnou odpověď

24.1.2021 

Promluva papeže před modlitbou Anděl Páně, knihovna Apoštolského paláce

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

Evangelium této neděle (srov. Mk 1,14-20) nám ukazuje jakoby „předání štafety“ Janem Křtitelem Ježíši. Jan byl Jeho Předchůdcem, připravil Mu půdu a cestu, a nyní může zahájit Ježíš svoje poslání a hlásat spásu, již nyní přítomnou. Jeho kázání je shrnuto do těchto slov: »Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu!« (v.15). Jednoduché. Ježíš nemluvil na půl úst. Toto poselství nás vybízí k zamyšlení nad dvěma zásadními tématy: čas a obrácení.

V tomto textu evangelisty Marka je čas pojat jako trvání dějin spásy uskutečněné Bohem, tedy „dovršený“ čas, ve kterém toto spásonosné působení nabývá vrcholu, plného uskutečnění. Je to dějinný moment, ve kterém Bůh poslal na svět Syna a Jeho království je tak „blízko“ jako nikdy. Naplnil se čas spásy, protože přišel Ježíš. Přesto však spása není automatická, je darem lásky a jako taková nabídnut lidské svobodě. Vždycky, když je řeč o lásce, mluví se o svobodě. Láska bez svobody není láska. Může to být zištnost, strach a mnoho dalšího, avšak láska je vždycky svobodná a proto vyžaduje svobodnou odpověď: žádá naše obrácení. Jde proto o změnu mentality a změnu života, je třeba sledovat nikoli vzory tohoto světa, nýbrž ten Boží, kterým je Ježíš. Následovat Ježíše, jak jednal a jak nás naučil. Je to rozhodující proměna  vidění i postoje. Hřích a zvláště hřích zesvětštění, který jako vzduch proniká vším, totiž přinesl do světa mentalitu, která směřuje k sebepotvrzování v protikladu k druhým i k Bohu. A to je zajímavé... Jaká je tvoje identita? Často slýcháme, jak se vlastní identita vyjadřuje kategoriemi vymezujícími se „proti někomu“. Je obtížné vyjádřit vlastní identitu ve světském duchu kategoriemi kladu a spásy, je proti sobě, proti druhým a proti Bohu. A za tímto účelem neváhá používat klam a násilí. A vidíme, co působí klam a násilí: žádostivost, chuť panovat, nikoli sloužit, války a vykořisťování lidí... Toto je mentalita klamu, která zajisté pochází od otce lži, velkého svůdce a ďábla, který je otcem lži, jak jej pojmenoval Ježíš.

Tomu všemu se příčí Ježíšovo poselství, vybízející k přiznání potřeby Boha a Jeho milosti, k vyváženému postoji vůči pozemským statkům, k přívětivosti a pokoře vůči všem, k poznání a realizaci sebe sama v setkávání s druhými a v postoji služebnosti k nim. Pro každého z nás je čas pro přijetí spásy krátký: trvání našeho života na tomto světě je krátké. Může se zdát dlouhé... Vzpomínám, jak jsem jednou šel udělovat svátost pomazání nemocných a jeden, velmi dobrý, starý muž mi těsně před přijetím eucharistie a svátosti nemocných řekl: „Život mi uletěl,“ jako by říkal: myslel jsem, že bude věčný, ale uletěl. Tak vnímáme my staří život, který plyne.   Život je dar nekonečné Boží lásky, ale také zkouška naší lásky k Bohu. Každý okamžik a každá chvíle našeho života je tedy cenný čas pro lásku k Bohu i bližnímu, čímž se vstupuje do života věčného.

Dějiny našeho života mají dvojí rytmus: jeden měřitelný, který se skládá z hodin, dnů a let, a druhý, který se skládá z odbobí našeho vývoje: narození, dětství, dospívání, zralosti, stáří a smrti. Každá doba, každá fáze má svoji vlastní hodnotu a může být privilegovaným momentem setkání s Pánem. Víra nám pomáhá objevovat duchovní význam těchto období: každé z nich obsahuje zvláštní Pánovo povolání, na které můžeme odpovědět kladně nebo záporně. V evangeliu vidíme, jak odpověděl Šimon, Ondřej, Jakub a Jan. Byli zralými muži, měli svoji práci jakožto rybáři a rodinný život.... a přece, jakmile přišel Ježíš a povolal je, »ihned nechali sítě a následovali ho« (Mk 1,18).

Drazí bratři a sestry, dávejme pozor a nenechme Ježíše přejít okolo bez přijetí. Svatý Augustin říkal: „Bojím se, že Bůh přejde.“ Čeho se bát? Že jej nepoznám, neuvidím a nepřijmu.

Panna Maria ať nám pomáhá prožívat každý den a každý okamžik jako čas spásy, kdy Pán přechází kolem nás a volá k následování, každého vlastním způsobem. A ať nám pomáhá obracet mentalitu tohoto světa - mentalitu světských fantazií, jež jsou jako ohňostroj - na mentalitu lásky a služby.

 

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.