Katecheze je ozvěnou Božího slova

30.1.2021 

Vatikán. Papež František dnes přijal účastníky setkání, organizovaného italským Národním katechetickým úřadem, instituce založené před šedesáti lety ještě před vznikem Italské biskupské konference. Petrův nástupce se v promluvě věnoval trojímu hledisku katecheze – jejímu propojení s kérygmatem, budoucností a společenstvím.

Jak podotkl, „katecheze je ozvěnou Božího slova a Písmo základní katechetickou knihou, nikoli pouhou pomůckou“. Zároveň se katecheze stává přednostním prostorem k osobnímu setkání s Ježíšem, což předpokládá její „protkanost osobními vztahy“, vyzdvihl papež František:

„Pravá katecheze se neobejde bez svědectví mužů a žen z masa a kostí. Kdo z nás si nepamatuje alespoň na jednoho ze svých katechetů? Dobře si vzpomínám na sestru, která mne připravovala k prvnímu svatému přijímání a na dobro, které mi předala. (...) Tito poslové evangelia, mnohdy laici, se velkoryse vydávají všanc, aby sdíleli krásu podnícenou jejich setkáním s Ježíšem“.

Od hlasatele evangelia to vyžaduje, aby měl určité dispozice, které napomáhají lepšímu přijetí zvěsti: otevřenost, vstřícnost, trpělivost, neodsuzující srdečnou přívětivost, vypočítával František. Hlásání má pak především vyjadřovat Boží lásku ještě dříve než morální závazky a apelovat na svobodu (srov. Evangelii gaudium, 165). Papež opakoval, že nejlépe se víra sdílí v „rodném nářečí“, tedy jazyce přístupném nitru dětí a mladých lidí.

„Nesmíme mít strach hovořit jazykem mužů a žen dnešní doby. Obávejme se spíše jazyka, který nepromlouvá s církví, ale nemějme strach z otázek, ať již jsou jakékoli, nevyřešených záležitostí, křehkosti a nejistot. Nesmíme se bát vytváření nových nástrojů – současná doba vyžaduje inteligenci a odvahu k vypracování nových, aktualizovaných příruček, které by současným lidem tlumočily bohatství a radost kérygmatu, bohatství a radost příslušnosti k církvi.“

Papež v této souvislosti citoval sv. Pavla VI., podle něhož bude „velkým katechismem nové doby II. Vatikánský koncil“ a varoval před selektivností v recepci koncilní nauky:

„Koncil je církevní magisterium. Buď jsi na straně církve a držíš se koncilu, anebo si ho vykládáš po svém a nejdeš s církví. V tomto ohledu musíme být přísnější, náročnější. (...) Zaujmout přísnější postoj, protože víra bez církevního magisteria přivádí ke zkáze. Prosím, žádné ústupky lidem, kteří se snaží předkládat katechezi, aniž by byla ve shodě s naukou církve“.

V závěru Svatý otec upozornil na propojenost katecheze se společenstvím. V pandemickém roce, poznamenaném izolovaností, jsme pochopili, že jediným východiskem z krize je společné úsilí.

„Není čas na elitářské strategie. Co je oním velikým společenstvím? Svatý Boží lid, který, jak říká koncil, se nemůže mýlit ve víře. (...) Nastal čas pro společenství, které se jako milosrdný Samaritán dokáže sklánět nad zraněným člověkem a soucitně mu obvazovat rány. Nezapomínejte na tento výraz: soucitně, kterým mnohokrát evangelia popisují Ježíšovo chování. Přál bych si, aby církev byla stále blíže lidem opuštěným, zapomenutým a nedokonalým. A totéž platí pro katechezi, která »radikálně potvrzuje důstojnost každého člověka jako Božího Syna a mezi všemi lidmi stanovuje základní bratrství, učí chápat práci, obývat stvoření jako společný domov a skýtá důvody k veselí i humoru, byť uprostřed leckdy velmi těžkého života« (Italský církevní sněm, Florencie 2015)“.

Uzavřel Petrův nástupce své dnešní setkání s italskými katechety.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2021 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.