16.2.2005 

Církev brzy dostane pět nových světců: jednoho biskupa, tři kněze a jednoho řeholníka. Jde o dva Poláky, dva Italy a jednoho Španěla. Papežský úřad pro liturgické slavnosti dnes oznámil, že 24. února proběhne Řádná veřejná konzistoř, na které se bude hlasovat o kanonizaci pěti blahoslavených, jejichž dekrety o zázracích byly vyhlášeny na konci loňského roku. Datum kanonizací ještě stanoveno nebylo.

Mezi budoucími světci je latinský arcibiskup ze Lvova, Józef Bilczewski. Žil v letech 1860-1923. Byl profesorem dogmatické teologie a odborníkem na křesťanskou archeologii. Za I. světové války se proslavil ekumenickým působením. Byl oporou jak pro katolíky tak i pro pravoslavné věřící a židy. Jeho duchovní život charakterizují tři slova: modlitba, práce a sebezápora, která osvobozuje k následování Krista a službě druhým. Je o něm známo, že trávil celé noci ponořen v modlitbách.

V téže době žil ve Lvově také P. Zygmunt Gorazdowski, zakladatel Kongregace sester sv. Josefa sloužící chudým a nemocným. Ve své službě se nezastavil před ničím. Obdiv vyvolalo například jeho jednání za epidemie cholery, kdy bezestrachu pečoval o nakažené a mrtvé připravoval k pohřbu.

Třetím kandidátem kanonizace je španělský jezuita, Alberto Hurtado Cruchaga. Žil v první polovině 20. století. Jeho povolání předznamenalo dětství prožité v chudobě. Jako poloviční sirotek se s matkou ocitl mezi bezdomovci. Když se později stal řeholníkem, vzal za svůj úkol přinášet chudým nejen pomoc, ale také důstojnost, naději a cit. Potřebují ?nejen místo, kde žít ? říkával ? ale skutečný rodinný krb.? Sám zřídil mnoho podobných útočišť pro nejubožejší.

Další dva blahoslavení, jejichž svatořečení je na dosah, jsou Italové. Felice da Nicosia je kapucínský bratr z 18. století. Vyšel s chudých poměrů, byl analfabetou, zažil ponižování i ze strany svých spolubratří, kteří se jeho prostotě vysmívali. On přesto vytrval v pokoře a s mírností snášel ústrky. Sám se označoval za oslíka, který ponese to, co klášter nasbíral. Každou neděli chodil navštěvovat vězně a v ubohých ctil obraz Krista.

A konečně P. Gaetano Catanoso. Žil v letech 1879-1963. Většinu života prožil jako farář v malé vesnici v Aspromonte. Se svými farníky snášel životní těžkosti a učil je eucharistické a mariánské úctě. Modlitba byla pro něj stejně samozřejmá jako dýchání. Každý sebemenší čin pro něj byl kontemplací Kristovy tváře. Založil Kongregaci Sester Veronik od Svaté Tváře, povolanou ke službě nejposlednějším. ?Vaše místo je tam, kam jiní odmítají jít ? říkal řeholnicím. V tom je hloubka evangelia, skrytý Ježíšův život. Stát se chudými pro život druhých.?

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.