Rádio Vaticana

Šestá mše svatá za Jana Pavla II.

14.4.2005

Včera večer se kardinálové a pracovníci Římské Kurie sešli ve Vatikánské basilice na šestou mši svatou za zesnulého Jana Pavla II., které předsedal substitut Státního sekretariátu, mons. Leonardo Sandri. V homilii zaznělo pozvání k reflexi obdivuhodného dědictví, které zanechal Jan Pavel II. Je úkolem církve, aby přineslo plody. Mezi koncelebranty byl také sekretář Svatého otce, Stanislav Dziwisz a další blízcí spolupracovníci zesnulého papeže, kteří ? jak uvedl mons. Sandri ? se podíleli na pastoračním vedení celé církve.

?Je naším prvořadým úkolem chránit to, co nám tento mimořádný papež zanechal během svého života a v okamžiku své smrti celé církvi a celému světu a zasadit se, aby toto dědictví přineslo plody?.

Mons. Sandri ve své homilii připomněl některé základní momenty Magisteria Jana Pavla II.: Apoštolský list Novo millenio ineunte, kterým vyznačil základní směr třetího křesťanského tisíciletí. Byl to 2. Vatikánský koncil, který je jistým kompasem cesty církve a ukazuje každému pokřtěnému prvotní cíl, kterým je úsilí o svatost. Úcta k Panně Marii a ustanovení Roku růžence, stejně jako právě probíhající Rok Eucharistie, ukazují na centrální význam Eucharistie:

?Více než půl století ? napsal papež ? každý den moje oči kontemplují hostii a kalich?.

Jak si nepovšimnout ve smrti, dodal mons. Sandri, která přišla právě o velikonoční době v Roku Eucharistie, tajemného volání k intenzívní účasti na oběti Krista, na níž se Jan Pavel II. podílel každý den svého života tím, že sám sebe obětoval skrze bolest a utrpení, za církev a za svět.

Jednoduchost a pokora života, věrná služba a nezištnost na vinici Páně, neustálá disponibilita a pevné přilnutí k Boží vůli ? to jsou příklady, které Jan Pavel II zanechává Římské Kurii, která je srdcem katolické církve.

?Drahý a milovaný Svatý otče, Jane Pavle II., díky za příklad, který jsi nám zanechal. Jak dobré a život dávající semeno, sjednocené se smrtí Krista, přinesl jsi bohaté plody, které Bůh zachová pro život věčný?.

Jiří Sýkora