Rádio Vaticana

Zemřel Paul Ricoeur

21.5.2005

Ve věku 92-ti let včera, 20. května, zemřel francouzský filosof, Paul Ricoeur. Světově proslulý myslitel a praktikující evangelík, byl mimo jiné mluvčím křesťanského myšlení ve francouzské sekulární společnosti. Býval také častým hostem u Jana Pavla II. na letních filosofických seminářích v Castel Gandolfu.

Paul Ricoeur byl humanistou velké kultury, otevřeným literatuře a dalším humanitním vědám, anglosaské i německé filosofické tradici. Myslitel, jehož je těžko zařadit k jedinému filosofickému proudu.

Svou filosofickou formaci zahájil studiem Immanuela Kanta. Za války se dostal do německého zajetí, kde se seznámil s díly dalších německých myslitelů: s existencialismem Karla Jasperse, a s Husserlovou fenomenologií. Syntézu prvního období představuje trilogie nazvaná Filosofie vůle (Philosophie de la volonté). Její první díl, Le volontaire et l´involontaire vyšel česky pod názvem Fenomenologie svobody. Součástí druhého dílu(Finitude et culpabilité, 1950-60) je studie o symbolice zla (Symbolique du mal, 1960), ve které P. Ricoeur srovnává pojetí viny a hříchu v řecké filosofii a v křesťanství. Poslední díl se měl jmenovat Poetika vůle (Poétique de la volonté), ale nebyl nikdy napsán.

Druhé Ricoeurovo období začíná rozborem Freudovy psychoanalýzy a kritikou karteziánsky pojatého subjektu. Jeho metodou je hermeneutika, tradiční filosofická disciplína založená na hledání a výkladu smyslu textu nebo lidské existence jako takové. Za vrchol druhého období lze označit další trojdílnou studii o smyslu vyprávění, nazvanou Čas a vyprávění (Temps et récit I-III).

V posledním období tvorby se Paul Ricoeur zabýval problémem jednání v politice, morálce a etice. Jeho úvahy shrnuje kniha Jinakost vlastního já (Soi-meme comme un autre, 1990). Zbývá se dynamikou lidské identity, která se ukazuje v čase.

Vliv Paula Ricoeura přesáhl hranice filosofie a prosadil se i v jiných společenskovědních oborech ? od politologie po literární vědu.

Johana Bronková