Rádio Vaticana

Eucharistie vyjadřuje lásku ve vztahu k druhým

20.10.2005

Probíhají poslední dny jednání biskupského synodu o Eucharistii. V neděli bude synod slavnostně zakončen Benediktem XVI., který bude předsedat liturgii v bazilice sv. Petra. Dosavadní průběh synodu shrnul pro Vatikánský rozhlas mons. Rino Fisichella, rektor Papežské Lateránské univerzity v Římě:

Řekl bych, že tento synod byl z pohnutky hlubší, než jsme schopni pochopit, a byl také zkušeností sdílení a společenství. Eucharistie v nás musí stále vzbuzovat úžas a údiv. Jak říkali staří filozofové, úžas a údiv jsou počátkem nového poznání. Když se postavíme před tajemství tak veliké jako je Eucharistie, která je skutečnou, pravdivou a konkrétní přítomností živého vzkříšeného Krista mezi námi, uprostřed jeho církve, to, co se dá reflektovat, co se dá myslet a také to, co se má stát modlitbou, nikdy není dostačující.

Na shromáždění synodu jste hovořil o vztahu Eucharistie a kultury?

Tajemství Eucharistie tvoří kulturu a může vytvářet novou kulturu. Jsem o tom hluboce přesvědčen. Myslím především na velkou výzvu, kterou máme v této zvláštní historické chvíli. Žijeme v různých těžkostech. Nacházíme se v době kulturní proměny, kdy se jedna epocha uzavírá a otevírá se jiná. Domnívám se, že tu jsou některé hodnoty, které mají být uchovány, neboť v této zvláštní chvíli jsou zamlžovány. Myslím zvláště na téma bezplatnosti. Je těžké najít dnes takovou hodnotu, protože všechno je obaleno jakousi kulturou vlastnit. Jelikož je Eucharistie darem, ukazuje nám, jakým způsobem máme přistupovat k bezplatnosti, je tedy zdrojem obdarování. V naší společnosti převažuje individualismus a relativismus, který nás uzavírá do sebe samých a nenabízí znamení odpuštění a lásky. Eucharistie je tedy znamením odpuštění, které je dáno, a lásky. Může být tedy znamením nové kultury odpuštění.
Kromě toho přemýšlím také o dalších konkrétních aspektech, jako je stavba nových chrámů. Dnes máme mnoho kostelů, které už nevymezují posvátný prostor a nevyjadřují krásu mystéria, které jsme povoláni slavit. Nakonec bych řekl: zvykněme si a utvrzujme se v kráse tajemství, jako prameni stále nového poznání, objevme prostor ticha, které z něj vystupuje. Tato společnost žije stále v hluku a halasu a potřebuje znovu najít prostor ticha. Naše společnost vyžaduje stále znamení solidarity, které se však má stát láskou, nejen laskavostí. Eucharistie vyjadřuje lásku ve vztahu k druhým a znamená tedy proměnu světa, podnět k tomu, aby převažoval stále více pokoj, spravedlnost a další hodnoty.

Petr Cekota