Rádio Vaticana

Konference "Nekonečno ve vědě, filosofii a teologii"

9.11.2005

Na Papežské lateránské univerzitě byla dnes zahájena mezinárodní konference na téma ?Nekonečno ve vědě, filosofii a teologii?, která je součástí projektu STOQ ? věda, teologie a ontologická otázka, který vznikl z iniciativy Papežské rady pro kulturu. V rámci tohoto projektu se setkávají vědci, teologové a filosofové ke společným diskusím o poznatcích, které přesahují limity jednotlivých oborů a směřují k univerzálním otázkám a odpovědím. Během tří let od zahájení projektu se uskutečnilo na lateránské univerzitě 35 seminářů pro více než 650 studentů.
Konference o Nekonečnu se zabývá různými koncepty, které se prolínají vědními obory od fyziky přes matematiku až ke kosmologii.

Jedním z účastníků konference je také profesor Edward Nelson, významný matematik z univerzity v americkém Princetonu. Na otázku, co je Nekonečno, odpovídá:

?V matematice platí, že nějaký celek je ?konečný?, pokud se může složit součtem svých částí. Jinak jde o ?nekonečno?. Ale musí se odpovědět na otázku, co je ona část neboli číslo? Tomu se v dnešní matematice věnuje velká pozornost, takže se říká, že číslo je něco jako součet nekonečna. Jenže hlavní podstata otázky je v tom, že ?nekonečno? stejně jako všechny jiné matematické koncepty je jednoduše něco formálního, bez ontologického významu, něco, co plní přesná pravidla.? - říká profesor Nelson a doplňuje, že ve vztahu např. k nekonečnému vesmíru, nekonečnému prostoru nebo času, matematické modely nepomáhají s odpovědí. ?Matematika pouze vytváří modely pro fyziku, ale nic neříká o reálné skutečnosti.?
Možnosti vědy jsou omezené, jak připouští sami vědci, a proto se otevírá pole pro filosofii a teologii. Každá z daných disciplín se však pohybuje na svém poli pojmů a metod. Profesor Nelson však varuje teology:
?Věda, která byla aktuální před sto lety, je už překonaná a dokonce se dnes z velké části pokládají některé moderní vědecké poznatky za mylné. Např. Newton nebo Laplace a jejich mechanické a deterministické pojetí vesmíru už dnes nemůže obstát. A tak zatímco dnes můžeme vést hlubokou diskusi o víře s Mojžíšem nebo svatým Pavlem, nemůžeme vést podobnou diskusi s Newtonem a Laplacem na úrovni současného stavu vědy.? Proto setkání vědy a víry vždy může být pouze přibližné.

Konference o Nekonečnu se účastní také předseda Papežské rady pro kulturu, kardinál Paul Poupard. Také on odpověděl našemu redaktorovi na otázku, co je to Nekonečno:

?Křesťanské pojetí Nekonečna je samozřejmě v Bohu, protože Bůh je nekonečný. Ale jakým způsobem uchopit tento pojem? První reflexe se přirozeně dotkne paradoxu, že my sami jsme koneční, a tedy proč my, tvorové koneční, můžeme hovořit o Nekonečnu? To je základní východisko.?

Také kardinál Poupard upozorňuje na nebezpečí zaměňovat role, které má věda a víra. ?Věda nám může říci stále víc a je důležité vědět stále více o člověku, ale z hlediska vědy jde o to, co je měřitelné a co se opakuje, zatímco člověk ze své definice, jak často zmiňoval Jan Pavel II., je neopakovatelný. Spolupráce mezi vědou a vírou je nesnadná, protože každá věda má svou specializaci a svou epistemologii. Ale nestojí v protikladu, protože, jak se uvádí v enyklice Fides et ratio, věda a víra jsou jako dvě křídla, která nesou člověka vzhůru. Dalo by se to říci i takto: Co je nejhlubší skutečností v člověku? Láska. Co o tom říká věda se všemi jejími disciplínami? Mnoho věcí, ale zároveň zanechává tento pojem nedotčený ve svém tajemství.?

Petr Cekota