O Janu Pavlu II.

3.4.2006 

Jsem privilegovaný, protože jsem nového Papeže znal od jeho seminárních let.... Byl jsem s ním v kontaktu 34 let a díky tomu jsem mohl pozorovat z ústraní, které nikdy nebylo oddálením, rozvoj jeho vskutku mimořádné osobnosti. Ten člověk vždy šel přímo k jádru věci.
Když se stal knězem, snažil se do hloubky poznat kněžství, aby si lépe uvědomil milost i povinnosti, které z toho plynou.
Když byl povolán na biskupský stolec hodnosti biskupa, začal studovat tajemství biskupské služby, aby až do dna pochopil, co dostal od Boha a co je v souvislosti s tím jeho povinností.
Byl pozván na koncil a zcela se mu oddal.
Byl jmenován kardinálem a pochopil, že kardinál má pomáhat papežovi, a činil tak s veškerým nasazením.
V okamžiku, kdy pochopil, že Bůh chce, aby se stal Papežem, beze zbytku se mu oddal s naprostou vírou, s na nic se neohlížející důsledností, takže na Petrově stolci od první chvíle budil přesvědčení, že je na svém místě.

Piotr Rostworowski

Copyright © 2003-2019 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.