18.6.2006 

2. května 1706 zemřel v jezuitské koleji v Manile na Filipínách brněnský rodák, bratr infirmář a lékárník Georg Josef Kamel. V den 300. výročí jeho smrti brněnský biskup Vojtěch Cikrle sloužil mši sv. v kostele Nanebevzetí P. Marie, a v homilii oživil přítomným věřícím postavu tohoto velikého misionáře, který v tomto kostele rostl ve víře i ve svatosti. Před milostným obrazem P. Marie ?Salus populi Brunensis? skládal první řeholní sliby a odtud také v roce 1687 odjížděl přes Středozemní moře, Atlantický oceán, Tichý oceán, do Manily na Filipínách. Tam pak v koleji sv. Ignáce pečoval o nemocné jako infirmář a léčil je jako lékárník. Jeho řeholní horlivost o pomoc duším i nemocným bližním, velké znalosti lékařské i botanické z něj brzy vytvořily osobnost přitahující pozornost i obdiv široké - a nejen manilské - veřejnosti. Jeho studium účinků bylin ostrova Luzonu a celé filipínské flóry proniklo až do Londýna k tehdejším předním královským botanikům a lékárníkům. Bratr Kamel byl s nimi v písemném styku, posílal jim nejen popisy, výsledky svých metod a studií, ale i nákresy a vylisované rostliny. John Ray a James Petiver pak uveřejnili celkem 12 jeho studií v časopise královské londýnské akademie. Snad jeho největším objevem byl ?Strychnos Sancti Ignatii? - rostlina, z níž byl v roce 1818 získán prudce jedovatý alkaloid strychnin, používaný v lékařství. John Ray považoval Kamela za ?nejslavnějšího muže, jehož příroda určila k tomu, aby udělal velké pokroky v dějinách botaniky a který zasluhuje nesmrtelnou chválu?.

Navzdory této proslulosti na zlomku 17. a 18. století, navzdory tomu, že švédský botanik Karl von Linné po něm nazval japonský čajovník ?kamélie?- tu sice znají a obdivují mnozí, dokonce na zámku v Rájci jí pěstují desítky druhů a pořádají její výstavy - sám bratr Kamel zůstával v pozadí, jako celý svůj řeholní i misionářský život. Naštěstí když se blížilo 300. výročí smrti probudilo se jeho rodné město Brno a začaly se chystat oslavy jeho velkého syna. Sám jsem měl štěstí, že jsem našel v archivu teologické fakulty Lovaňské univerzity všech 260 Kamelových perokreseb, kterými ilustroval a londýnským botanikům dokazoval své objevy léčivých bylin, ale i zvířat a minerálů. Poslal jsem fotokopie i digitální fotografie všech kreseb rektoru Farmaceutické univerzity v Brně dr. Václavu Suchému a při samém kongresu ve dnech 8. ? 10. června jsem se kochal výsledky. Kamelovy kresby rostlin nejen okrášlily chodby pavilonu farmacie, kde se konal kongres a mohli je obdivovat jeho účastníci, nýbrž i byly promítány na plátno po zahajovacím koncertu v jezuitském kostele a pochopitelně jich bylo hojně využito na brněnské životopisné expozici o bratru Georgu Josefu Kamelovi.

Museli byste slyšet přednášku rektora prof. Václava Suchého, s nadpisem: ?Současný pohled na taxony zpracované G. J. Kamelem?, v níž probírá genesi farmaceutických a lékařských znalostí bratra Kamela, a pak s hrdostí konstatuje: ?Kamelův herbář je nejstarším tropickým herbářem, který založil Čech? - v duchu jsem dodával: Moravan a Brňan. Anebo další jeho vývody: ?Kamel nezapřel svoji profesi a v jeho práci se projevuje farmaceutický vztah k rostlině. To je patrné např. z kresby drogy Canellae albae cortex, kůry kanely bílé, kde prezentuje vedle vlastní kůry ještě květ, plod i listy. Kůra obsahuje silici, používala se jako stomachikum, tonikum a aromatikum. Dalším příkladem je nákres Anacardii fructus, plody ledvinovníku. V mesokarpu obsahují balzám, který se používal jako vesicans, někdy také na bradavice a kuří oka... atd. Nebo když Raquel A. G. Reyes z Londýnské univerzity, jejíž přednáška měla titul ?Rostliny, hmyz a příšery: Kamelův rukopis v Londýně?, citovala nadšená slova Johan Raye, který prezentoval Kamelovy objevy Hansovi Sloanemu v roce 1700: ? Nemohu uvěřit, ale podívám-li se na tyto objevy vidím zásah Prozřetelnosti, že byl stvořen muž tak obdařený schopnostmi v rostlinách; žádám ho, aby pátral, načrtával a popisoval rostliny, rostoucí v tak vzdálených končinách světa a dávám ve prospěch všem jeho umění a užitek?. Publikace Kamelovy ?Historia Stirpium Insulae Luzon et reliquarum...? vydaná v roce 1702 zabírala 92 stránek.

Profesor Peter Boomgaard z univerzity v Amsterodamu se zaměřil na srovnání Kamela a Georga E. Rumpha, který přišel na Moluky a do Indonésie jako voják a vypracoval se na předního botanika. S neskrývaným obdivem ho charakterizoval slovy: ?jeho botanická práce zahrnovala mnohem větší oblast, v současnosti většinu Indonésie, Malajsie, kterou by nyní zkoumalo 20 specialistů z Filipín?.

Protože se na kongres sjelo hodně farmaceutů z celé republiky, podíleli se na 46. sympoziu z dějin farmacie a veterinární medicíny. Vším tím probleskovala nebo to proteplovala postava bratra Kamela. Proto se také rád vracím k úvodnímu koncertu mladých umělců a pedagogů brněnské Janáčkovy akademie muzického umění. Na úvod zaznělo Charpentierovo ?Te Deum laudamus?, pokračoval Cacciniho Ave Maria, několika sólovými zpěvy z Bachova Magnificat, jako Et exsultavit... Deposuit potentes de sede et exaltavit humiles. Vrcholem koncertu bylo Mozartovo ?Exultate, jubilate? s nádherným koloraturním sopránem Evy Kolkové.

Co pak bylo v pavilonu farmacie předneseno slovy, to zde v jezuitském kostele Nanebevzetí P. Marie vyjádřila hudba a zpěv. Život Georga Josefa Kamela byl k větší cti a slávě Boží.

Josef Koláček

Copyright © 2003-2025 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.