Carrión de los Condes

10.8.2006 

Zdravím všechny posluchače z Carrión de los Condes, a ještě přesněji ze stínu kláštera sv. Kláry, z místa, kde na své pouti do Compostely nocoval také sv. František z Assisi. Nejdřív bych se ale vrátila ke včerejšímu večeru ve Frómistě, kterou jsme nechali nějakých 20 km za sebou ? dnešní etapa byla jedna z nejkratších, ale velmi bohatá pokud jde o historii míst, jimiž jsme procházeli. Nezapomenutelný zůstane kostel sv. Martina ve Frómistě. I proto, že byl v XIX. století restaurován do podoby jakou měl v době vrcholného rozkvětu poutní cesty do Compostely ve XII. století. Dokonalé kvádřikové zdivo z místního vápence doplňují detaily bohatě sochařsky propracovaných hlavic sloupů - od jednodušších košíkových a rozvilinových, po figurální s biblickými scénami a se symbolikou zvířat a rostlin, s démony číhajícími na duše těch, kdo podceňují své nectnosti, zkrátka s barvitým obrazem univerza, světa lidí i přírody s jeho sny, ideály, touhami, ale i s jeho syrovostí a tíživou skutečností.

V 8 hod. večer potom začala mše sv. ve farním kostele s. Pedro, sv. Petra, kde socha na hlavním oltáři připomíná dominikána Pedra Gonzáleze Telma, známějšího pod jménem San Telmo, který se ve Frómistě narodil roku 1190 a později se stal svatým patronem galicijské diecéze v Tuy a patronem námořníků.

Kromě zpěvu místních farníků a kulhavého kroku našich spolupoutníků nás zaujalo i to, že kněz vynechal jméno místního biskupa ? zřejmě ho nemá v lásce, mysleli jsme si - až do chvíle, kdy jsme si při svatém přijímání všimli biskupského prstenu na jeho ruce.

No a dneska je sv. Vavřince a celý den probíhal tak trochu s tímto předznamenáním. Hned za Frómistou se mihl temně modrou oblohou jasný meteorit - jedna z jisker sv. Vavřince, jak se v románských zemích říká. Tak se nám připomněl tenhle římský jáhen, mučedník, hned na začátku dne, a nebylo to naposled. V první vesnici Población de Campos jsme narazili na slavnostní výzdobu, protože tamní kostel je zasvěcen právě sv. Vavřincovi. Zamířili jsme tedy k němu ? a navzdory časné ranní hodině ? bylo kolem sedmé ? jsme našli bránu otevřenou. Uvnitř nám pak energický muž ve světlé košili ? těžko říct zda farář nebo kostelník ? podal velmi podrobný výklad o historii kostela ? sahající, jak jinak než do 12. století ? a nezapomněl na žádnou sošku ani obraz.

Dnešní úsek cesty za sv. Jakubem byl jedním slovem rovný. Úsečka ohraničená Frómistou a Carrión de los Condes vyznačila poutní cestu mezi silnicí a poli, na kterých nebyl ani jeden strom. A bylo tomu tak zřejmě vždycky, protože si toho všímá už nejstarší průvodce poutníků od Aimerica Picauda z roku 1130. Asi 6 km před cílem se nad nízkými střechami domků vynořila silueta nepřiměřeně velikého kostela. Impozantní chrám ve Vallalcázar de Sirga vybudovali ve 13. stol. Templáři. Uctívá se v něm Bílá P. Maria ? Virgen Blanca, před níž prý bylo uzdraveno mnoho poutníků na zpáteční cestě z Compostely ? tedy těch, kteří se v první chvíli uzdravení nedočkali. Španělský král, básník Alfons X., věnoval této uctívané soše 10 svých ?cantigas?, zpěvů. V chrámu jsou pohřbeni také synové Filipa III. svatého, má krásné oltářní retábly s obrazy španělsko vlámské renesance ? prostě stojí za to počkat až otevřou.

Carrión de los Condes, kde trávíme dnešní den je už od keltsko-římské doby bohatým městem. Ve španělské literatuře ale nemá dobrou pověst, slavná ?Píseň o Cidovi? z 12. století totiž popisuje místní pány jako neblaze proslulé Cidovy zetě, kteří okradli jeho dcery, zbili je a nechali je opuštěné na cestě do Carrión.

Nám se ale nic podobného nepřihodilo. Naopak, potkali jsme tu vstřícné lidi a mnoho míst stále ještě dýchajících bohatou historií tohoto městečka v tzv. Tierra de Campos ? v zemi uprostřed polí. Ale o nich až zase zítra.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.