Vznesení námitky svědomí je povinností

20.2.2007 

Papežská akademie Pro život pořádá ve Vatikánu od 22. do 23. února sympozium na téma Křesťanské svědomí a právo na život, kterého se účastní vědci, vysokoškolští pedagogové a odborníci na etiku z celého světa. V tiskovém středisku Svatého Stolce se proto dnes konala tisková konference, na níž byl prezentován program sympozia.

Jaký je vztah mezi mravním svědomím a právem na život? Je možné odvolávat se legálně na námitku svědomí v souvislosti s úkony, které toto právo pošlapávají? Jaká je vnímavost státních zákonů a mezinárodních úmluv vzhledem k problematice bioetiky? To jsou některé ze zásadních otázek, nad nimiž se budou zamýšlet účastníci sympozia, které na dnešní tiskové konferenci představil předseda zmíněné Papežské akademie arcibiskup Elio Sgreccia. ?Jsme přesvědčeni, - řekl Mons. Sgreccia - že v pluralistické společnosti nejen existuje legitimní prostor pro křesťanské svědomí, ale že i celá společnost má užitek z toho, když se křesťanské svědomí může vyjádřit a nabídnout jí svůj příspěvek.?

?Chtěl bych zmínit, že námitka svědomí není jediným projevem křesťanského svědomí na sociálním a zdravotnickém poli. Svědomí se vyjadřuje především pozitivním svědectvím ve službě, v lásce k životu každého člověka. Zejména ve službě životu a důstojnosti, která každé lidské bytosti náleží, je však nezbytné vystříhat se zla a je-li to zapotřebí, tak také klást námitky svědomí a protestovat. Námitky svědomí, je-li provázena láskou k pravdě, není útěkem před odpovědností, ale naopak přijetím svědectví a pomocí.?

Námitka svědomí byla nejčastějším tématem otázek novinářů. Jeden z nich připomněl, že ve Velké Británii vstoupí 6. dubna v platnost zákon, umožňující adopcí dětí homosexuálním párům, přičemž britské katolické instituce pracující v oblasti sociální péče budou vystaveny postihům, když odmítnou uplatňovat tento zákon ve své praxi. Mons. Sgreccia v této souvislosti řekl:

?Jsem přesvědčen, a myslím, že se nemýlím, že námitka svědomí v tomto případě je plně opodstatněna a divil bych se, kdyby v zemi jakou je Anglie, všeobecně považované za vlast základních svobod, tato námitka vyslovená nějakou sociální institucí nebyla uznána a kdyby byla tato instituce postavena před volbu buď ? anebo, tedy buď budete uplatňovat tento zákon anebo budete zrušeni, protože právě toto by odporovalo svobodě. Doufám proto, že k tomu nedojde nebo že dojde k předložení tohoto případu k Tribunálu pro lidská práva. V celé Evropě nicméně existuje tendence neuznávat námitku svědomí. Aby však nedošlo k nedorozumění, námitka svědomí není lékem na všechno, ale chrání pouze toho, kdo ji vznáší. Je to však minimum, které by mělo být zachováno v zájmu svobody jednotlivce.?

V témže kontextu, ale jakoby z druhé strany, se místopředseda Papežské rady Pro život Mons. Jean Laffitte, zamýšlel na problémem, který vzniká v sektoru zdravotnickém nebo vojenském, kde vznesení námitky svědomí obnáší nemalé sankce. Existuje tedy ? tak zněla otázka ? také nějaká možnost vyhnout se námitce, kterou vnímá ve svém svědomí křesťan? Je morální námitka povinnost či nikoli?

?Neznamená to automaticky, že námitka svědomí musí být ihned, případně písemně vyjádřena, ale znamená to, že jakmile se jednotlivec ? lékař, zdravotník nebo lékárník ? ocitne v dané situaci, měl by zaznamenat povinnost chránit život. Magisterium církve deklaruje a upozorňuje, a jednotlivec to pak bere na vědomí a když se nachází v příslušné situaci, musí si tuto skutečnost připomenout.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.