Rádio Vaticana

"Jsem žid a zůstanu žid..."

6.8.2007

K úmrtí kard. Jean Marie Lustiger

Jen jedenkrát promluvil zesnulý kard. Jean Marie Lustiger veřejně o smrti své maminky, zavražděné nacisty ve vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau. Bylo to v Den památky obětí v Jad Vašem roku 1999, když jako jeden z lektorů dlouhé četby seznamu obětí přečetl její jméno Gisele Lustiger, a tlumeně dodal ?moje maminka?. Žid, který ve 14 letech konvertoval na katolickou víru a 25 let zastával úřad arcibiskupa Paříže. Áron Lustiger se narodil 17.září 1926 polským emigrantům. Jako dítě byl poslán do Orléans, aby utekl před nacistickou okupací. Tady v roce 1940 konvertoval a přijal jméno Jean Marie. Po svém svěcení v roce 1954 sloužil 15 let jako studentský kaplan při pařížské Sorbonně. V roce 1979 jej Jan Pavel II. jmenoval biskupem Orléans a roku 1981 pak pařížským arcibiskupem. Při té příležitosti mimo jiné řekl: ?Jsem rozený Žid a tím zůstanu, třebaže to pro mnohé bude nepřijatelné. Povolání hebrejského lidu je - podle mého názoru - přinášet světlo nežidům. Věřím, že Křesťanství je prostředkem k dosažení tohoto cíle?. Dva roky poté jej Jan Pavel II., jeho velký přítel, jmenoval kardinálem.

Za jeden ze svých úspěchů považoval Lustiger to, že se mu podařilo za podpory Jana Pavla II. přesvědčit klauzurní řád sester karmelitek, aby opustili v Auschwitz budovu, kterou používali nacisté k výrobě smrtícího plynu Cyklon B, a pomohl tak ukončit deset trvající polemiku mezi židy a katolíky. Lustiger plnil jednu z hlavních rolí společenského života ve Francii: když roku 1984 socialistický ministr navrhnul odejmout podporu soukromým školám, což se týkalo ponejvíce škol katolických, arcibiskup podpořil protesty, které tehdy přivedly do ulic na milion lidí a přispěly tak dokonce k pádu tehdejší vlády.

Založil rozhlas a televizi, z jejichž antén se ozýval hlas ?moderního tradicionalisty? ? jak se označoval ? ve prospěch dialogu mezi náboženstvími, ale také proti rasismu, nacionalismu Jean Marie Le Pena, jakož i proti ?euthanasii? a ?scientistickým proudům osvícenství?. Papež Wojtyla v něm měl podporu, když přišel v roce 2000 s úmyslem žádat odpuštění za omyly, kterých se dopustili představitelé církve. A byl to právě kard. Lustiger, který Jana Pavla II. doprovázel na jeho historické cestě do Izraele během Jubilejního roku.

Roku 2005 pak tentýž papež požádal kard. Lustigera o jednu z největších obětí - jak kardinál sám řekl - protože se měl vydat na místo, které by nikdy sám nenavštívil, totiž právě do Auschwitz-Birkenau, aby tam zastupoval nemocného Jana Pavla II. na vzpomínkové ceremonii k 60.výročí osvobození tohoto místa hrůzy. 27.ledna 2005 zde kard. Lustiger řekl:

?Shoa nám ukazuje kam až může dosáhnout lidské šílenství, ukazuje nám čeho jsou lidé schopni, ale ukazuje také na celosvětovou odpovědnost celého lidstva. Je tedy nezbytné, aby budoucí generace byly vychovávány k takovéto odpovědnosti, aby svědomí bylo stále bdělé. Nacistická ideologie vyhlašovala božský nárok, pojící se s mottem Gott mit uns ? ?Bůh s námi?, které ve skutečnosti chtělo znamenat ?Bůh ? to jsme my?. A proto chtěli vyvraždit Židy. Chtěli vyvraždit posly, aby zničili poselství. A snažili se je zabít všechny! Věřím ? a je to mé hluboké přesvědčení ? že hebrejský lid i nadále pokračuje v šíření onoho základního morálního zákona, kterého se mu dostalo Zjevením Desatera přikázání, jež jsou světsky tlumočena označením ?lidská práva?, a to pod podmínkou jejich dodržování. Hebrejský lid je také nositelem transcendence, kterou západní ateismus může odmítat, popírat, ale jejíž stopu v sobě nese každá lidská osoba.?

Naposledy se kard. Lustiger objevil na veřejnosti 1.června tohoto roku, když přijel s již viditelně podlomeným zdravím na invalidním vozíku do sídla Francouzské akademie (jejímž členem byl od roku 1995), aby pozdravil své kolegy, kteří hlasovali o volbě svého nového člena historika Max Gallo.
?Přišel jsem především proto ? řekl jim ? abych vám řekl sbohem a snad tam nahoře budu usilovnější v modlitbách než jsem byl tady mezi vámi.?
A se svým elegantním smyslem pro humor, dodal s narážkou na zakladatele této vážené instituce Francouzské akademie:
?Brzo se setkám s kardinálem Richelieu?.

Česká sekce RV