2.12.2007
Benedikt XVI. před Angelus, nám. sv.Petra
Drazí bratři a sestry,
Touto první nedělí adventní začíná nový liturgický rok: Boží lid se vydává na cestu, aby prožíval Kristovo tajemství v dějinách. Kristus je stejný včera, dnes i navěky (srov. Žid 13,8). Dějiny se však mění a neustále si žádají, aby byly evangelizovány, potřebují být obnoveny zevnitř a jedinou opravdovou novostí je Kristus: On je jejich úplným dovršením, zářivou budoucností člověka i světa. Ježíš, vzkříšený z mrtvých, je Pánem, kterému Bůh podrobí všechny nepřátele, včetně samotné smrti (srov. 1 Kor 15,25-28). Advent je proto příhodným časem k tomu, aby se v našich srdcích probudilo očekávání Toho, ?který je, který byl a který přijde? (Zjev 1,8). Syn Boží přišel do Betléma už před dvaceti stoletími, přichází kdykoli do duše a do společenství ochotných jej přijmout a přijde znovu na konci časů, aby ?soudil živé i mrtvé?. Věřící proto stále bdí, živeni niternou nadějí, že se setkají s Pánem, jak říká Žalm: ?Doufám v Hospodina, duše má doufá v jeho slovo, má duše čeká na Pána, více než stráže na svítání.? (Ž 129,5-6).
Tato neděle je tedy dnem, který je přímo učiněn k tomu, abych celé Církvi a všem lidem dobré vůle mohl nabídnout svou druhou encykliku, kterou jsem chtěl věnovat právě tématu křesťanské naděje. Nese titul Spe salvi, protože začíná slovy svatého Pavla: ?Spe salvi facti sumus ? v naději jsme spaseni? (Řím 8,24). V této, jako i v jiných částech Nového zákona, je slovo ?naděje? úzce spojeno se slovem ?víra?. Je to dar, který mění život toho, kdo jej přijme, jak dokazuje zkušenost mnoha světců a světic. V čem tedy spočívá tato naděje, tak velká a tak ?spolehlivá?, že nám umožňuje říci, že v ní máme ?spásu?? Spočívá v podstatě v poznání Boha, v objevení jeho tváře, tváře Boha natolik velkolepého v lásce, že nám uděluje neotřesitelnou naději, kterou ani smrt nemůže narušit, protože život toho, kdo se svěřuje tomuto Otci, otevírá se na perspektivu věčné blaženosti.
Rozvoj moderní vědy stále více ohraničoval víru a naději na privátní a individuální sféru, takže se dnes jasně a někdy dramaticky ukazuje, že člověk a svět potřebují Boha ? pravého Boha! ? jinak se ocitnou bez naděje. Věda bezpochyby hodně přispívá dobru lidstva, ale nedokáže jej vykoupit. Člověk je vykoupen láskou, která činí dobrým a krásným život osobní i sociální. Proto je tato velká, plná a definitivní naděje garantována Bohem, který je láska, a který nás v Ježíši navštívil a daroval nám život, a v Něm se na konci časů vrátí. V Krista doufáme, Jeho očekáváme! Spolu s Marií, jeho Matkou, jde Církev vstříc Ženichovi, a činí tak ve skutcích lásky, aby se naděje, jakož i víra dokázala láskou. Požehnaný advent vám všem!
Česká sekce RV
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.