20.1.2008 

K odvolané Papežově návštěvě

My, kdo jsme tento týden napjatě sledovali situaci kolem papežovy návštěvy na univerzitě La Sapienza, se nemůžeme ubránit vzpomínce na jinou podobnou událost: na přednášku Benedikta XVI. na univerzitě v Řezně v září 2006. Ta sice vyvolala mnohem bouřlivější a tragičtější následky, ale některé její okolnosti i samo jádro vzniklého nedorozumění vypadaly v podstatě stejně. Profesoři univerzity La Sapienza ve svém protestu vyčetli Svatému otci mimo jiné to, že před lety ještě jako kardinál Ratzinger na jejich univerzitě promluvil prý nepřijatelným způsobem o procesu s Galileim. Ze zpráv ovšem víme, že Joseph Ratzinger tehdy pouze citoval, uváděl názor jiného vědce. Není to podobné jako nedávno v Řezně? Kritická slova o islámu, která tenkrát tak pobouřila tisíce muslimů, papež pouze vybral z textu středověkého byzantského císaře. Příčinou protestních reakcí před dvěma lety v Řezně stejně jako tento týden v Římě nebyly ani tak vyslovené myšlenky, jako spíš předsudky na straně posluchačů, apriorní odmítání názorového protivníka, záměrné nepochopení.

Citování cizích výroků ovšem do vědeckých projevů a tudíž i do univerzitních přednášek a rozprav přirozeně patří. Stejně tak na univerzitu patří i rozebírání otázek, které se nám zdají už uzavřené, v minulosti vyřešené. Takovou otázkou může být i připomenutý proces s Galileim. Nebylo by žádným zneužitím univerzitního prostředí, kdyby pedagogové a studenti tento starý spor nově prozkoumali, probrali historická fakta a uvedené argumenty a eventuálně upozornili na skutečnosti, které se do současného veřejného mínění o této kauze nedostaly. Žádný strach: i já jsem přesvědčen stejně jako Galilei, že ?přece se točí?, ale na druhé straně příliš nevěřím tomu, že všichni ti Benediktovi kritikové, kteří mu vyčítali znevažování Galileiho, mají o tomto proslulém procesu nějaké zvlášť podrobné vědomosti. Kdo z nich by se otázkou Galileiho seriózně zabýval, ten by o ní diskutoval kulturním způsobem. Bohužel to, co předvedli tento týden někteří členové akademické obce La Sapienza, nijak kulturní nebylo.

Skupina profesorů nazvala svůj protest proti papežově návštěvě ?Tolerantní výzva?. Je paradoxní, že i apoštolové tolerance bývají občas silně netolerantní. Kdyby byli tito vědci opravdu tolerantní, tak by papeže především zdvořile vyslechli. Pokud se jim zdají jeho názory nesprávné, pak mu mají prostě dokázat, že nemá pravdu. Bohužel místo toho, jak jsme se dověděli ve zprávách, někteří z nich vyhrožovali, že si v papežově přítomnosti svléknou profesorské taláry, studenti zase obsadili rektorát univerzity a domáhali se dovolení, aby mohli konat protestní akce v papežově blízkosti... omlouvám se, ale v tom všem vidím spíš opak tolerance. Chápu, že různí vzdělaní lidé s názory Benedikta XVI. nesouhlasí, ale tvrdím, že ani kategorický nesouhlas není na akademické půdě důvodem, aby řádně pozvanému hostu nebylo dovoleno promluvit.

Jméno univerzity La Sapienza - to znamená ?moudrost? - přímo svádí k ironické otázce, kolik moudrosti asi mají ti profesoři a studenti, kteří proti papežově návštěvě takovým způsobem protestovali. Snad všichni tušíme, že moudrost je víc než vysokoškolská vzdělanost. Kdysi na letním táboře jsme zpívali píseň, ve které byly verše: ?Moudrý je ten, kdo umí poznat více a pouhým vnějškem nenechá se zmást.? Kdyby ti protestující profesoři a studenti chtěli být opravdu moudří, kdyby chtěli jednat v souladu se jménem univerzity, na které pracují, pak by se nenechali zmást povrchními úsudky o církvi a speciálně o papeži Benediktovi, které se vyskytují v současném veřejném mínění. Vzdělaný člověk ještě nemusí být automaticky moudrý, ale vzdělanost by měla k moudrosti pomáhat. V internetových zprávách časopisu Týden jsem viděl snímek, na kterém studenti malují sprejem na zeď protipapežská hesla. Mezi černými písmeny se k mému úžasu také červenala komunistická rudá hvězda. Itálie sice neměla s komunismem tak strašlivé zkušenosti jako naše země, ale italští studenti by jako vzdělaní lidé mohli vědět, kolik životů má komunismus na svědomí za uplynulé století. Benedikt XVI. často ve svých projevech zdůrazňuje, že rozum - nástroj vědění i moudrosti - by se měl ve vlastním zájmu spojovat s vírou, s uznáním Boha. Je pochopitelné, že nevěřící intelektuálové toto spojení odmítají. V bibli čteme, že ?počátek moudrosti je bát se Hospodina?. A hned se můžeme ptát: platí to i pro nevěřící? Musí i oni přijmout Boha, když chtějí být opravdu moudří? Ta biblická věta podle mě v sobě obsahuje jako podmnožinu následující myšlenku: ?Moudrost začíná tam, kde se respektuje Boží řád.? A toho jsou jistě schopni i ti, kdo se k Bohu nehlásí. Myslím, že chování protestujících studentů postrádalo moudrost a rozumnost i proto, že bylo namířeno když ne přímo proti Bohu, tak proti tomu, kdo reprezentuje Boží řád. Dnes už si můžeme přečíst přednášku, kterou chtěl papež Benedikt na univerzitě proslovit. Přečtěme a ptejme se: Toho se ti protestující báli? Opravdu by tento projev mohl ohrozit jejich svobodu? Co je na něm tak závadného, že by nesměl zaznít v otevřeném diskusním prostředí univerzity?

Hlavní námitka proti papežově návštěvě římské univerzity, kterou uvedli profesoři ve své ?Tolerantní výzvě?, byla, že prý věda je světská záležitost, na kterou by tudíž církev neměla mít vliv. Toto tvrzení vypadá na první pohled logicky, ale myslím, že je to taky jenom vnějšek, který nás může zmást. Je-li věda světská záležitost, proč by se v ní nemohla angažovat i církev? Copak církev nežije ve světě? Je-li vědecké bádání svobodné, proč by se ho nesměli svobodně účastnit i členové církve? Je-li akademická obec svobodná, proč by si nemohla svobodně zvát spolupracovníky a hosty? Je-li papež Benedikt zároveň vědcem, a to dosti renomovaným, proč by neměl vystupovat na univerzitní půdě, kde je zván a očekáván? Kdo není ovlivněn předsudky, ten dobře ví, že současná církev akademické a vědecké svobody rozhodně neomezuje. Určitě je nenaruší tím, že papež promluví na nějaké univerzitní slavnosti. Kdo moudře pozoruje realitu kolem sebe, ať už je věřící nebo ne, jistě vidí, že ideje náboženství ve světě působí a že toto působení je i přes všechny problémy pozitivní. Už z tohoto důvodu může být náboženství předmětem vědy a náboženský výklad světa může patřit k vědě přinejmenším jako zdroj poznatků. Není pravda, že církev na univerzitu nepatří; nepatří na ni spíš apriorní averze a výtržnické protesty, které se tento týden na La Sapienza odehrávaly. Může být divné a pro někoho z nás i nepříjemné, že papež svou návštěvu odvolal. Pak se upokojme starým známým příslovím, které v kontextu všech těchto událostí může zaznít mimořádně výmluvně: ?Moudřejší ustoupí.?

Karel Komárek

Copyright © 2003-2025 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.