Rádio Vaticana

Bůh žízní po naší víře a lásce

24.2.2008

Benedikt XVI. před Angelus, nám. sv.Petra

Drazí bratři a sestry,
Tuto třetí neděli postní nám letos liturgie nabízí jednu z nejkrásnějších a nejhlubších biblických pasáží: dialog Ježíš se Samaritánkou (srov. Jan 4,5-42). Svatý Augustin, o kterém široce pojednávám na středečních katechezích, byl tímto vyprávěním právem okouzlen a napsal k němu pozoruhodný komentář. Je nemožné podat ve stručném výkladu celé bohatství tohoto evangelního úryvku. Je třeba jej číst a meditovat osobně, ztotožnit se s onou ženou, která se jednoho dne, tak jako tolikrát předtím, vydala čerpat vodu ze studny a nalezla tam opodál sedícího Ježíše, unaveného cestou za poledního horka. ?Dej mi napít?, řekl jí, čímž ji velice překvapil. Bylo totiž zcela neobvyklé, aby žid oslovil samařskou ženu, navíc zcela neznámou. Údiv ženy se však měl stát ještě větším: Ježíš jí pověděl o ?živé vodě?, schopné utišit žízeň a stát se v ní ?pramenem vody tryskající do života věčného?; kromě toho prokázal, že zná její osobní život; zjevil, že nadešel čas úcty jediného pravého Boha v duchu a v pravdě a nakonec jí svěřil ? což je zcela ojedinělé ? že je Mesiášem.

To všechno z počáteční reálné a smyslové zkušenosti žízně. Téma žízně se vine celým Janovým evangeliem: od setkání se Samaritánkou až k velkému proroctví na svátek stánků (Jan 7,337-38), až na kříž, kdy Ježíš před svou smrtí, aby naplnil Písma, řekl: ?Žízním? (Jan 19,28). Kristova žízeň je vstupní branou k tajemství Boha, který se stal žíznivým, aby utišil naši žízeň, stejně tak jako se stal chudým proto, aby nás obohatil (srov. 2 Kor 8,9). Ano, Bůh žízní po naší víře a naší lásce. Jako dobrý a milosrdný otec chce pro nás všechno možné dobro a tímto dobrem je On sám. Žena ze Samařska naproti tomu představuje existenciální neuspokojenost toho, kdo nenašel, co hledá: měla ?pět mužů? a nyní žije s dalším mužem; její cesta a příchod ke studni, aby načerpala vodu, je výrazem jednotvárnosti a rezignace jejího života. Onen den se pro ni ale všechno změnilo, díky rozhovoru s Pánem Ježíšem, který jí natolik otřásl, že tam nechala džbán s vodou a běžela říci lidem z města: ?Pojďte se podívat na člověka, který mi řekl všechno, co jsem udělala. Snad je to Mesiáš?? (Jan 4,28-29). Drazí bratři a sestry, také my otevřeme srdce a s důvěrou naslouchejme Božímu slovu, abychom jako Samaritánka potkali Ježíše, který nám zjevuje svou lásku a říká nám: Mesiáš, tvůj spasitel ?to jsem já, který s tebou mluví? (Jan 4,26). Kéž nám tento dar vymůže Maria, první a dokonalá učednice Slova, které se stalo tělem.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV