Rádio Vaticana

Díky tomuto motu proprio nemálo tradicionalistů požádalo o návrat k plnému společenství.

31.3.2008

Kard.Hoyos o prvních plodech Summorum Pontificum.

Následovníci mons. Lefebvra nejsou exkomunikovaní. Vatikánský deník Osservatore Romano v pátečním čísle (28. března) přinesl odpovědi na otázky po právním statutu Kněžského bratrstva sv. Pia X., známějšího jako lefebvristé. Kard. Darío Castrillón Hoyos, předseda Papežské komise Ecclesia Dei, která má za úkol dialog a smíření s tradicionalisty, jednoznačně uvedl, že exkomunikace se týká pouze čtyř biskupů vysvěcených mons. Lefebvrem bez papežského pověření. Oproti tomu na kněze Bratrstva se vztahuje pouze suspenze. ?Mše svatá, kterou slaví, je bezpochyby platná, ale nedovolená. Účast na ní se proto nedoporučuje, nenastane-li situace, že v neděli nejsou jiné možnosti,? uvedl doslova kard. Hoyos. Potvrdil dále, že ani na kněze Bratrstva ani na věřící laiky, kteří se účastní bohoslužeb a jiných akcí, pořádaných Bratrstvem, se exkomunikace nevztahuje.

Kardinál Hoyos hovořil také o prvních plodech Apoštolského listu Benedikta XVI. Summorum Pontificum, který prolomil tabu o římské liturgii před reformou v roce 1970, potvrdil, že nikdy nebyla církví zrušena a v doprovodném dopise ji vrátil dnešnímu společenství církve, mimo jiné i jako zdroj inspirace pro novou liturgii, která je řádnou formou římského ritu. ?Díky tomuto motu proprio nemálo tradicionalistů požádalo o návrat k plnému společenství a někteří se již vrátili? ? říká kard. Hoyos. Papežská komise stihla vyřídit záležitost španělské ?Oáza Ježíše Kněze?, klauzurního kláštera se třiceti sestrami a jedná se o upravení církevně právního statutu řady skupin v Americe, Německu a ve Francii. Papežskou komisi Ecclesia Dei oslovují ale také jednotliví kněží a laici volající po smíření, i mnoho dalších, kteří děkují Papežovi za motu proprio, ujišťuje kard. Hoyos.

Autor rozhovoru, Gianluca Biccini, neobchází ani ty, kdo motu proprio přijímali s nelibostí, a ptá se na kritiky ze strany některých biskupů. Podle kard. Hoyose jde jen o malé výjimky. Dodává, že je třeba vidět věc jasně, nikoli jako návrat k minulosti, ale jako obohacení, které současně respektuje práva těch, kdo jsou zvlášť svázáni se starou liturgií. Problém může nastat tam, kde kněz nemá náležitou formaci a kulturní přípravu. Nejde tedy vždy o odmítnutí, ale o skutečný problém. Jak ho chce Papežská komise Ecclesia Dei řešit? ?Uvažujeme o organizaci určité pomoci seminářům, diecézím a biskupským konferencím,? uvádí kard. Hoyos. K většímu poznání starého obřadu, by měly posloužit multimediální programy, které přiblíží teologické, duchovní a umělecké bohatství mimořádné formy římského ritu. Kard. Hoyos také považuje za důležité, aby se do seznamování s tradičním římským obřadem zapojili skupiny kněží, kteří ho dobře znají a dokáží ho objasňovat.

Jak tedy hodnotit papežský dokument vydaný před osmi měsíci? Nezpůsobil problémy? Podle kard. Hoyose kontroverze vznikla z neznalosti. ?Někteří například žádají povolení, jako kdyby šlo o to získat povolení nebo o výjimku. To ale není potřeba, Papež mluvil v tomto bodě jasně,? zdůrazňuje kard. Hoyos. ?Jde o chybné vnímání ze strany některých lidí a novinářů, kteří si myslí, že užívání latiny je vázáno pouze na starý ritus. Ve skutečnosti s ní počítá i misál Pavla VI,? dodává vatikánský kardinál.

Zveřejnění dokumentu liberalizujícího starý obřad právě v dnešní době má své důvody. ?Větší prostor pro ticho, které pomáhá v kontemplaci tajemství a v osobní modlitbě,? je jedním z rysů staré liturgie, které Kard. Hoyos v rozhovoru pro Osservatore Romano považuje za aktuální. Někteří kritici apoštolského listu Summorum Pontificum pohlíželi na dokument s podezřením a s obavami, zda neohrozí ducha II. Vatikánského koncilu. Na otázku, zda pokus o smíření s tradicionalisty nevyvolá naopak oddálení těch, kdo v koncilu vidí ?kompas udávající směr Petrovy loďky?, kard. Hoyos odpověděl, že problém s Koncilem nevnímá jako tak vážný, jak by se mohlo zdát. ?Biskupové Bratrstva sv. Pia X. s mons. Bernardem Fellayem v čele výslovně uznali II. vatikánský koncil jako koncil ekumenický (při setkání s Janem Pavlem II. a ještě jednoznačněji během audience u Benedikta XVI. 29. srpna 2005). Nesmí se také zapomínat, že mons. Marcel Lefebvre podepsal všechny koncilové dokumenty,? zdůrazňuje Kard. Hoyos. Dodává, že lefebvristická kritika na adresu koncilu se týká spíš nejasností v některých dokumentech, které otvírají cestu interpretacím neslučitelným s tradičním učením. Podle předsedy Papežské komise Ecclesia Dei, jsou tedy obtíže na poli interpretace nebo mají co do činění s některými ekumenickými gesty, nikoliv se samotným učením koncilu. ?Jde o teologické diskuse, které se mohou odehrávat uvnitř církve, kde probíhají nejrůznější diskuse o interpretaci koncilových textů, diskuse, které mohou pokračovat také se skupinami, které se vrací k plnému společenství,? podotýká kard. Hoyos.

Rozhovor pro vatikánský deník uzavírá osobním vyznáním toho, kdo stejně jako naprostá většina kněží přijal po reformě nový obřad a misál z roku 1962 do rukou nebral. ?Když jsem se nyní několikrát vrátil k mimořádnému obřadu, i já jsem objevil bohatství staré liturgie, kterou chce Papež zachovat živou? Nesmíme nikdy zapomínat, že svrchovaným východiskem a středem liturgie, i života, je vždy Kristus. Nemějme tedy strach, ani při liturgickém obřadu, obrátit se k Němu, ke kříži, spolu s věřícími, a slavit svatou nekrvavou oběť, jak definoval mši svatou Tridenský koncil.?

Johana Bronková