Bůh v člověku - člověk v Bohu, nikoli teoreticky, ale skutečně

4.5.2008 

Benedikt XVI. před modlitbou Regina caeli, nám. sv. Petra

Drazí bratři a sestry,
Dnes se v mnoha zemích, mezi nimi i v Itálii, slaví Nanebevstoupení Páně, tajemství víry, které kniha Skutků apoštolů klade do doby čtyřiceti dnů po vzkříšení (srov. Sk 1,1-3) a bylo proto ve Vatikánu a v některých zemích světa slaveno již ve čtvrtek. Po Nanebevstoupení se první učedníci sešli ve večeřadle spolu s Ježíšovou Matkou ve vroucím očekávání Ježíšem přislíbeného daru Ducha svatého (srov. Sk 1,14). Tuto první květnovou neděli mariánského měsíce prožíváme i my onu zkušenost znovu díky intenzivnější Mariině duchovní přítomnosti. A náměstí svatého Petra je dnes jakoby ?večeřadlo? pod otevřeným nebem, přeplněno věřícími, kteří jsou z velké většiny příslušníky Italské katolické akce, k nimž promluvím po mariánské modlitbě Regina Caeli.

Ve svých promluvách na rozloučenou Ježíš velmi naléhal na důležitost svého ?návratu k Otci? jakožto vyvrcholení celého svého poslání. Přišel totiž na svět, aby přivedl člověka k Bohu nikoli pomyslně ? jako filosof či mudrc ? ale reálně, jako pastýř, který chce přivést ovce do ovčince. Tento ?exodus? do nebeské vlasti, který Ježíš prožil v první osobě, podnikl zcela pro nás. Pro nás sestoupil z Nebe a pro nás tam vystoupil po té, co se ve všem připodobnil lidem, byl ponížen až ke smrti kříže a sestoupil na dno maximálního oddálení od Boha. Právě proto se v Něm Otci zalíbilo, ?povýšil? Ho (Flp 2,9) a vrátil Mu plnost jeho slávy, ale nyní i spolu s naším lidstvím. Bůh v člověku ? člověk v Bohu: toto je nyní pravda nikoli teoretická, ale skutečná. Proto křesťanská naděje, založená na Kristu, není iluze, ale ? jak říká list Židům ? ?v ní máme bezpečnou a pevnou kotvu pro duši? (Žid 6,19), kotvu, která proniká do Nebe, kam nás Kristus předešel.

A čeho jiného má člověk každé doby více zapotřebí než právě tohoto pevného zakotvení své vlastní existence? Opět tedy onen překrásný smysl Mariiny přítomnosti mezi námi. Jako první učedníci obraťme pohled k Ní a budeme bezprostředně odkázáni k realitě Ježíše: Matka posílá za Synem, který už není fyzicky mezi námi, ale očekává nás v domě Otcově. Ježíš nás vyzývá, abychom nezůstávali hledět vzhůru, ale abychom sjednoceni v modlitbě prosili o dar Ducha svatého. Neboť jenom tomu, kdo ?se zrodí shůry?, totiž z Ducha Božího, je otevřena brána do nebeského království (srov. Jan 3,3-5), a tou první ?shůry zrozenou? je právě Panna Maria. K ní se tedy obraťme v plnosti velikonoční radosti.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2021 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.