17.7.2008
Benedikt XVI. na setkání s premiérem Austrálie
Vážené dámy a pánové,
drazí přátelé, Australané,
je mi velkým potěšením, že vás dnes mohu pozdravit. Chtěl bych poděkovat generálnímu guvernérovi, generálmajorovi Michael Jefferymu a premiérovi Ruddovi za poctu, kterou mi projevili svou přítomností na této ceremonii, a za jejich slova na uvítanou, která mi s takovou zdvořilostí adresovali. Jak víte, mohl jsem po svém příjezdu do Austrálie minulou neděli strávit pár dnů odpočinkem a jsem opravdu velmi vděčný za pohostinnost, které se mi dostalo. Těším se již, že se budu moci dnes večer setkat se zdejšími domorodci a prožít pak ony velké události, které tvoří účel mé apoštolské návštěvy v této zemi: 23. Světový den mládeže.
Někdo by se mohl zeptat, proč podnikat tak dlouhou a náročnou cestu na mládežnickou slavnost. Co vede tisíce mladých k tomu, že se vydávají na cestu, jež je pro mnohé z nich dlouhá a nákladná, jen proto, aby se mohli účastnit události tohoto typu? Již od prvního Světového dne mládeže roku 1986 bylo zřejmé, že velký počet mladých si cení této příležitosti prožít určitý čas společně, prohloubit svou víru v Krista a vzájemně sdílet radostnou zkušenost společenství v jeho církvi. Touží slyšet slovo Boží a osvojit si ze své křesťanské víry něco navíc. Touží účastnit se akce, která klade do popředí velké ideály, jimiž se inspirují. Vracejí se domů naplněni nadějí a jsou obnoveni ve svém rozhodnutí budovat lepší svět. Pro mne je radostí být s nimi, modlit se s nimi a slavit spolu s nimi eucharistii. Světový den mládeže mne naplňuje důvěrou v budoucnost církve i v budoucnost našeho světa.
Ukazuje se obzvláště příhodným slavit Světový den mládeže tady, vzhledem k tomu, že církev v Austrálii, která je mimo jiné nejmladší mezi církvemi různých kontinentů, je také nejvíce kosmopolitní. Již od prvního evropského osídlení na konci 18. století se tato země stala příbytkem nejen pro generace emigrantů z Evropy, ale i lidí z nejrůznějších končin zeměkoule. Nezměrná rozmanitost dnešního australského obyvatelstva dává výjimečnou zdatnost národu, jehož lze ve srovnání s většinou světa považovat za mladý. Tisíce let před příchodem západních emigrantů byli jedinými obyvateli této země původní domorodci a ostrované z Torresova průlivu. Jejich starobylý odkaz tvoří podstatnou část kulturního panoramatu moderní Austrálie. Díky odvážnému rozhodnutí australské vlády uznat nespravedlnosti, které byly domorodým obyvatelům v minulosti způsobeny, byly dnes učiněny konkrétní kroky pro dosažení smíření, založeného na vzájemném respektu. Je správné, že usilujete o srovnání rozdílů mezi domorodými Australany a ostatními, pokud se týká životní úrovně, vzdělání a ekonomických příležitostí. Tento příklad smíření vzbuzuje na celém světě naději u oněch národů, které touží po uznání svých práv a po tom, aby jim byla dána možnost přinášet do společnosti svůj vlastní vklad.
Kolonisté, kteří sem přišli z Evropy, byli ve velké míře tvořeni katolíky, a měli bychom být právem hrdi na přínos, kterým přispěli k budování země zejména v oblasti výchovy a zdravotnictví. Jednou z významných postav dějin této země byla bl. Mary McKillop, k jejímuž hrobu se také půjdu pomodlit. Vím, že její vytrvalost v protivenstvích, její vystupování na obranu těch, s nimiž bylo nespravedlivě zacházeno, a praktický příklad svatosti se pro všechny Australany staly zdrojem inspirace. Celé generace Australanů mají důvod být vděčni jí, sestrám sv. Josefa od Nejsvětějšího Srdce i dalším řeholním kongregacím za síť škol, kterou založily, jakož i za svědectví jejich zasvěceného života. Katolické společenství i v dnešním sekularizovanějším kontextu nadále přináší důležitý vklad do života země nejen skrze výchovu a zdravotnictví, ale zejména tím, že ukazuje duchovní dimenzi otázek, které jsou nejvíce patrné v současné společenské debatě.
V souvislosti s mnoha tisíci mladých, kteří navštíví Austrálii v těchto dnech, je nutné zamýšlet se nad tím, jaký typ světa předáme budoucím generacím. Podle slov vaší národní hymny je tato země ?bohatá na vzácné a nezměrně krásné dary přírody?. Divy Božího stvoření nám připomínají, že je nutné chránit životní prostředí a zodpovědně spravovat pozemská dobra. V tomto ohledu je známo, že Austrálie se v péči o přírodní prostředí skutečně snaží dostát své zodpovědnosti. Také ve vztahu k lidskému prostředí tato země stejným způsobem velkodušně podporuje mezinárodní akce na udržení míru a přispívá k řešení konfliktů v Pacifiku, v jižní Asii i jinde. Z důvodů mnoha náboženských tradic, přítomných v Austrálii, je tato země obzvláště plodným terénem pro ekumenický a mezináboženský dialog. Těším se na setkání s místními představiteli různých křesťanských komunit a ostatních náboženství, jež se uskuteční během mého pobytu, abych mohl povzbudit toto důležité úsilí, znamení smírčího působení Ducha, který nás podněcuje hledat jednotu v pravdě a lásce.
Nicméně, jsem tady v první řadě proto, abych se setkal s mladými lidmi jak z Austrálie, tak z ostatních částí světa a abych se modlil za opětovné vylití Ducha svatého na ty, kteří se těchto oslav účastní. Téma vybrané pro letošní Světový den mládeže je vzat ze slov, kterými se na své učedníky obrátil samotný Ježíš a která jsou zaznamenána ve Skutcích apoštolů: ?Až na vás sestoupí Duch svatý, dostanete moc a budete mými svědky? až na konec země? (1,8). Modlím se, aby Duch svatý duchovně obnovil tuto zemi, australský lid, církev v Oceánii a to opravdu do všech končin země. Mládež dnes stojí před opravdu impozantní rozmanitostí životních rozhodnutí, takže je pro ně někdy obtížné dobrat se toho, jak nejlépe zapojit svůj idealismus a energii. Duch dává rozum k rozlišení správné stezky a odvahu vydat se po ní. On dovršuje naše ubohé snahy svými božskými dary jako vítr, napíná plachty a pohání loď kupředu, čímž notně převyšuje to, co by mohli svým vypětím dosáhnout veslaři. Duch svatý tak umožňuje mužům a ženám každé země a každé generace, aby se stali svatými. Kéž se mladým, kteří se sešli ke Světovému dni mládeže, dostane působením Ducha svatého odvahy stát se svatými! Toho má zapotřebí svět více než čehokoli jiného. Drazí australští přátelé, ještě jednou vám děkuji za vřelé přijetí a s radostí očekávám prožití těchto dnů společně s vámi a s mladými celého světa. Bůh ať žehná všem přítomným, všem poutníkům a obyvatelům této země. Ať žehná a chrání australský Commonwealth.
Přeložil Milan Glaser
Česká sekce RV
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.