Celé naše bytí je určeno k plnosti života

15.8.2008 

Promluva před modlitbou Anděl Páně o slavnosti Nanebevzetí P.Marie

V srdci těchto dnů, které se v latině nazývají ?feriae Augusti,? a kterým Italové říkají ?ferragosto,? dnes církev slaví slavnost Nanebevzetí Panny Marie, s její duší i tělem. V Bibli je o jejím pozemském životě poslední zmínka ve Skutcích apoštolů, hovoří o tom, že se Maria modlila spolu s učedníky ve Večeřadle, kde očekávali Ducha svatého (Sk 1,14) Potom, podle dvou různých tradic ? buď v Jeruzalémě nebo v Efezu ? očekávala svoje ?zesnutí,? jak říkají na východě, tedy svůj spánek v Bohu. Tato událost, předcházející její cestě ze země do nebe, je vyznávána ve víře církve nepřetržitě. Například v 8. století Jan Damašský hovoří o těsném spojení ?zesnutí? Panny Marie a Ježíšovi smrti a explicitně potvrzuje pravdu o vyzdvižení jejího těla do nebe. Píše ve své slavné homilii: ?Potřeboval, aby ta, která nosila v lůně Stvořitele, když byl dítětem, bydlela s ním v nebeském svatostánku.? (Homilie II o Zesnutí). Jak víme, toto pevné přesvědčení církve bylo korunováno dogmatickým vyhlášením o Nanebevzetí, které učinil můj předchůdce Pius XII. v roce 1950.

Jak učí II. vatikánský koncil, Panna Maria měla v učení o Kristu a o církvi vždy své místo. Z tohoto pohledu je ?Ježíšova Matka oslavená už s tělem i duší v nebi, obrazem i počátkem církve, která se dovrší v budoucím věku, tak zde na zemi září před putujícím Božím lidem jako znamení jisté naděje a útěchy, dokud nepřijde dne Páně (srov. 2 Petr 3, 10).? (LG 68). Z nebe Panna Marie stále bdí, zejména v těžkých hodinách zkoušek, nad svými dětmi, které jí svěřil sám Ježíš předtím, než zemřel na kříži. Toto svědectví této mateřské starostlivosti spatřujeme, když navštěvujeme místa jí zasvěcená! Mám v tomto okamžiku na mysli zejména jedinečnou světovou pevnost života a naděje, kterou jsou Lurdy, kde, dá-li Pán, za měsíc budu slavit 150. výročí mariánských zjevení.

Panna Maria Nanebevzatá nám ukazuje poslední cíl naší pozemské cesty. Připomíná nám, že celé naše bytí ? duch, duše i tělo ? je určeno k plnosti života, že ten, kdo žije a umírá v lásce k Bohu a bližnímu bude proměněn k obrazu oslaveného těla zmrtvýchvstalého Krista, že Pán poníží pyšné a ponížené povýší (srov. Lk 1,51-52). Buď stále velebena, Panno Maria! Pros za nás u Pána.

Přeložila Markéta Šindelářová

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.