18.8.2008 

Podepsané příměří neřeší situaci uprchlíků na Kavkaze. Světový program výživy a Červený kříž odhadují jejich počet na 130 tisíc. Jak potvrzuje ředitel gruzínské Charity, v hlavním městě Tbilisi jej jich stále víc. Všechny místní školy, jesle a školky jsou obsazené. Na předměstích vznikají stanová městečka. Charita dostala už dostala první zahraniční pomoc a snaží se dělat, co je v jejích silách ? mluví P. Witold Szulczyński:

?14. srpna ráno nebyl ve škole nedaleko našeho úřadu a nunciatury ještě nikdo. Večer ji už obývalo 220 uprchlíků. Na některých místech, jako například stará vojenská nemocnice na předměstí Tbilisi, kde je v tuto chvíli na 1800 lidí. 15. srpna ho navštívil apoštolský nuncius, arcibiskup Gugerotti. Ti lidé nic nemají, spí na podlaze. Budova byla opuštěna, takže tam není ani světlo. Jako gruzínská Charita jsme se zapojili od pomoci od 9. srpna. Máme v Tbilisi pekárnu, takže od první chvíle zásobujeme uprchlíky jídlem. Od 12. srpna jsme uvedli do provozu jídelnu v jedné periferní čtvrti. Bydlí tam na jednom místě 350 uprchlíků, kterým dáváme jídlo třikrát denně. Kromě toho vozíme jídlo pro dalších asi 600 lidí. Kromě toho jsme rozdali 6-8 tun užitého oblečení, které jsme měli z Itálie a ze Švýcarska. Každý den ráno kupujeme léky pro tři nemocnice. Snažím e se pomáhat, na kolik nám stačí síly a prostředky, protože všechno je teď velmi drahé a některé věci vůbec nejsou k dostání.?

P. Szulczyński dodává, že na konto gruzínské charity přišly už první peníze a stále se hromadí informace a přísliby o darech národních charit z různých zemí. 50 tisíc euro z Německa, po 40 tisících z Itálie, Španělska a Francie a mnoho dalších soukromých iniciativ i farních sbírek. Navzdory válkou způsobenému nedostatku se snaží pomáhat i Gruzínci:

?Od začátku konfliktu pracujeme každý den 12, 14 i 18 hodin. Je čas prázdnin. část našich pracovníků je na dovolených a nemohou se vrátit do Tbilisi. Hlavní cesta, která vede od moře do hlavního města Gruzie, je stále zablokována ruskými vojsky, která brání lidem v návratu. je nás opravdu jen pár, ale snažíme dát ze sebe co nejvíc. Mnoho nám pomáhá také apoštolský nuncius, který se rychle vrátil z prázdnin, když začal konflikt. na místě je samozřejmě také apoštolský administrátor. Musím také dodat, že mě dojímá solidarity místních Gruzínců. Když viděli, že do školy u naší nunciatury přicházejí uprchlíci, přispěchali s dekami, prostěradly, někdo přinesl matraci, jiný brambory. Jsou to často velmi chudí lidé, ale dávají, co mají. Je to opravdu povzbudivé a svědčí to o tom, že přestože tu byla pravoslavná a katolická církev 70 let utlačována, křesťanské a lidské hodnoty přetrvaly. Myslím, že je v tom něco velmi krásného a hodnotného.?

- říká ředitel gruzínské Charity, P. Witold Szulczyńsky. Do pomoci pro gruzínské uprchlíky se stále můžete zapojit prostřednictvím České Charity. Podrobné informace najdete na stránkách www.charita.cz.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.