Svatý otec - podrubrika Angelus
Bůh nenechá zaniknout naše tělo v nicotě Když stanul člověk na Měsíci, byla vyslovena věta, která se stala slavnou: „Malý krůček pro člověka, velký skok pro lidstvo.“ Lidstvo vskutku dosáhlo historického úspěchu. Dnes však slavíme nekonečně větší počin, totiž Nanebevzetí Panny Marie. Madona stanula v ráji, neodebrala se tam jenom duchem, nýbrž i tělem, cele sebou samou. Tento krok drobné Nazaretské Panny byl pro lidstvo velkým skokem vpřed. Ježíš je podaná ruka Otcova Evangelium této neděle (srov. Mt 14,22-33) podává, jak Ježíš kráčí po vodní hladině rozbouřeného jezera. Poté co nasytil zástupy pěti chleby a dvěma rybami, jak jsme slyšeli minulou neděli, přiměl Ježíš učedníky, aby nastoupili na loď a vrátili se na druhý břeh. Rozpustil zástupy a potom vystoupil na horu, aby se tam o samotě modlil. Pohroužil se do společenství s Otcem. Boží logika je starost o druhé Evangelium této neděle nám prezentuje zázračné rozmnožení chlebů (srov. Mt 14,13-21). Jeho dějištěm je opuštěné místo, kam se Ježíš odebral se svými učedníky. Lidé se však vydali za Ním, aby Mu naslouchali a nechali se od Něho uzdravit. Jeho slova a gesta totiž uzdravují a dodávají naději. Nebeské království je opakem postradatelných věcí, nabízených světem Evangelium z této neděle koresponduje s posledními verši kapitoly, kterou Matouš (13, 44-52) věnuje podobenstvím o nebeském království. Úryvek obsahuje tři kratičká a sotva načrtnutá podobenství: o ukrytém pokladu, o drahocenné perle a síti spuštěné do moře. Trpělivost je spravedlnost mírněná milosrdenstvím V dnešním evangeliu (srov. Mt 13,24-43) se opět setkáváme s Ježíšem, který v podobenstvích promlouvá k zástupům o nebeském království. Zastavím se u toho prvního, které je o koukolu, a Ježíš nám v něm dává poznat Boží trpělivost a otevírá tak naše srdce naději. Roztěkanost může vést ke ztrátě víry V evangeliu této neděle (srov. Mt 13,1-23) vypráví Ježíš velkému zástupu - nám všem dobře známé - podobenství o rozsévači, který rozsévá zrno na čtyři různé typy půdy. Slovo Boží, symbolizované zrnem, není abstraktní Slovo, nýbrž sám Kristus, Otcovo Slovo, které se v Mariině lůně stalo tělem. Přijetí Božího Slova proto znamená přijetí Kristovy Osoby, samotného Krista. Ježíš není vzorem ustrašenců, ani pouhou obětí Evangelium této neděle (srov. Mt 11,25-30) se člení na tři části: nejprve Ježíš pronáší chvalozpěv díkůvzdání Otci, protože zjevil chudým a prostým lidem tajemství nebeského království; potom odhaluje vnitřní a jedinečný vztah, který Jej pojí s Otcem; a nakonec vybízí, abychom k Němu přišli a nalezli u Něho odpočinek. Ježíš je kamenem, na kterém se Šimon stal skálou Slavíme dnes svaté patrony Říma, apoštoly Petra a Pavla. A dostalo se nám daru sejít se tady a modlit se poblíž místa, kde mučednickou smrtí zemřel a je pohřben Petr. Není pravé lásky bez kříže Tuto neděli dává evangelium (srov. Mt 10,37-42) zaznít mocnému pozvání žít plně a bez váhání naše přilnutí k Pánu. Ježíš žádá svoje učedníky, aby vzali vážně evangelní požadavky, i když vyžadují oběť a námahu. Boží milost je vždy mocnější než zlo V evangeliu této neděle (srov. Mt 10,26-33) zní pobídka, kterou se Ježíš obrací k učedníkům, aby se nebáli, vzmužili se a měli důvěru tváří v tvář výzvám života, a upozorňuje na protivenství, která je čekají. < předcházející další >
| 
