Seriál Reportáže, reflexe, sloupky
Zairský ritus jako slibná cesta k amazonskému obřadu Předmluva ke knize “Papež František a římský misál pro zairské diecéze” s podtitulem “Obřad slibný pro jiné kultury” (Papa Francesco e il «Messale Romano per le Diocesi dello Zaire» Un rito promettente per altre culture, LEV 2020)
Proměnit svět Text papeže Františka vydaný poprvé ve svazku „Nebe na zemi. Milovat a sloužit, aby svět byl proměněn“ (Il cielo sulla terra. Amare e servire per trasformare il mondo. LEV 2020) Křesťané byli vždy menšinou v konfliktu se společností Společnost nikdy nemůže být plně křesťanská, neboť křesťané sami nejsou plně křesťanští. Není tomu však tak, že by křesťané ze západu mizeli. Vždycky byli menšinou v konfliktu se svým okolím, to platí o minulosti stejně jako o přítomnosti – říká francouzský filosof a letošní laureát Ratzingerovy ceny Jean-Luc Marion. Zamýšlí se také nad bizarností současné situace, v níž se - jak říká - exportují nemocniční problémy do veřejného prostoru a lidem se tvrdí, že jsou podezřelí.
(Mediální) komunikace jako základní forma solidarity Komentář italského misionáře a novináře pro deník Ossservatore Romano O pokroku a krátkozrakosti Říká se, že vyspělost civilizace lze posoudit podle toho, jak se chová ke svým nejkřehčím a nejslabším členům. A mohlo by se tedy dokonce zdát, že dnešní prazvláštní historický moment, kdy se celá společnost podřizuje drakonickým opatřením ve jménu ochrany několika ohrožených procent obyvatelstva, je jakousi zkouškou dospělosti. Jak už to ale bývá, stačí jen malé odhlédnutí od omletých sloganů k realitě, a objeví se zcela jiný obraz. Úvod do sociální poezie… Hudební interpretační klíč k encyklice Fratelli tutti Sen o Evropě List Svatého otce kardinálu Parolinovi Ať si moje děti nezvyknou… Kam se poděla filosofická reflexe? Napadalo mě v poslední době při listování přehledy tisku s náboženskou a duchovní tematikou. Uprostřed více či méně moralistních výzev o tom, v čem všem se máme zlepšit, a jak se navzájem neztrácet ze zřetele navzdory povinnému distancování, jakoby se téměř nedostával ke slovu pohled na to, co se děje, kam se posouvá lidská pospolitost, když systémem pomalých kroků vpodstatě neproblematicky přijímá to, co by ještě před pár měsíci považovala za nepřijatelné. Velmi mne proto potěšil rozhovor s mladým francouzským filosofem Martinem Steffensem, který v minulém týdnu otiskl deník Le Figaro.
Dobytí Říma Na neděli připadá zvláštní výročí. Uplyne 150 let od dobytí Říma, které se stalo symbolem konce světské vlády Petrova nástupce. 20. září 1870 vstoupilo do dějin jako “Breccia di Porta Pia”, totiž prolomení brány, postavené Michelangelem v antických aureliánských hradbách, a obsazení Říma italskými oddíly. Současná chvíle si žádá odvážnou kulturní obrodu Před necelými dvěma lety papež František vyzval k založení oboru mírových studií na římské Lateránské univerzitě. Přednášky, které zazněly na jednom z prvních odborných seminářů tohoto nového studijního cyklu, shrnuje svazek, který vydalo Vatikánské knižní nakladatelství. Římský biskup jej opatřil předmluvou. < novější články starší články >
|