?Věda po čtyři sta letech od Galileo Galilea? je tématem sympozia, které včera v Římě zahájil státní sekretář Svatého stolce. Kard. Bertone mimo jiné řekl, že v Galileovi se věda snoubila s hlubokým náboženským přesvědčením. Galileo totiž nebyl jenom člověkem vědy, ale také víry, a v přírodě spatřoval knihu, jejímž autorem je Bůh.
?Církev si už nemusí sypat popel na hlavu v souvislosti s postavou tohoto italského astronoma. Učinila to již v dostatečné míře a nyní je třeba pohlédnout na budoucnost dialogu přírodních věd a teologie,? připomněl arcibiskup Ravasi slova, která o ?Galileově případu? řekl Jan Pavel II. Sympozium organizuje Papežská rada pro kulturu spolu s italským koncernem leteckého průmyslu Finmeccanica v souvislosti s Mezinárodním rokem astronomie, který na příští rok vyhlásila OSN. V roce 2009 totiž uplyne 400 let od prvního použití dalekohledu k astronomickým pozorováním.
Předseda zmíněné papežské rady arcibiskup Ravasi ve svém zahajovacím vystoupení prohlásil, že je nezbytné, aby Vatikánský archiv přinesl nové a úplné vydání soudních akt procesu s Galileo Galileem, jejichž publikace z roku 1984 je již zcela rozebrána. Dnes by bylo zapotřebí nového vydání spolu s hlubší analýzou historického kontextu. ?Osvěžilo by to paměť těch, kteří stále očekávají, že by Církev v této věci měla konat nějaké pokání.? Arcibiskup Ravasi dále připomněl, že rozsudek nad Galileem nebyl podepsán tehdejším papežem Urbanem VIII. a že ani kardinálové nebyli v názoru jednotní. Předseda Papežské rady pro kulturu také oznámil další vatikánské iniciativy na téma dialogu církve a vědy, např. sympozium o biologické evoluci, na kterém se v březnu příštího roku sejdou představitelé přírodních věd, filosofie a teologie.
Arcibiskup Ravasi pro Vatikánský rozhlas odpovídá nejprve na otázku, zda takzvaný stín případu Galileo Galilea dnes ještě může narušovat dialog mezi přírodními vědami a teologií?
?Rád bych použil tento paradoxní výraz a řekl, že stín Galileova případu může být stínem, který osvěcuje, protože na poli bádání zásadně napomohl tomu, aby se dosáhlo rozlišení mezi metodami, jež jsou vlastní vědě a těmi, jež jsou vlastní teologii. Čteme-li Galileovy texty, nalézáme v nich přístup, který umožňuje také teologii hledět k jejímu vlastnímu horizontu a současně vymezuje oblast, která je vlastní přírodním vědám. O jistém stínu, tedy lze hovořit, ale v tomto případě ve smyslu ryze pozitivním, a to bez ohledu na to, že tento případ lze interpretovat z různých hledisek a tedy i s různými dopady. Nikdy nezapomínejme, že Jan Pavel II. připustil, že v tomto případě došlo k chybám. Z druhé strany lze však také říci, že Galileo se v jistém smyslu může stát ideálním patronem dialogu mezi vědou a vírou.?
Právě ke znovu zahájení tohoto dialogu dnes teologie žádá po vědě a filosofii, aby jí přiznali určitou intelektuální autoritu?
?Ano, toto je základní východisko, protože teologie má svůj charakteristický a rigorózní intelektuální přístup. Tento přístup má přirozeně i další dimenzi, ale jeho výchozí základnou nepochybně je rozumové hledání. ?Intellectum valde ama?, vybízel Augustin, tedy ? volně přeloženo - ?Při hledání Boha je zapotřebí hluboké lásky k rozumu.? Proto je nezbytné, aby věda přihlížela k teologii, k umění a k poezii, které mají svou vlastní logiku i vlastní důstojnost a které dovolují interpretovat realitu člověka i realitu kosmu jinak než bezprostřední a experimentální přístup přírodních věd.?
Za jakých podmínek může mezi přírodními vědami a vírou docházet k určité interakci?
?Oblasti součinnosti lze hledat teprve po té, kdy jsou jasně definovány vlastní hranice. Je tedy nezbytné, aby mezi identitami přírodních věd a teologie existovalo vzájemné uznání. Potom se ukáží na obou stranách také styčné oblasti. My i vědci máme např. stejný předmět bádání, tedy realitu člověka či realitu kosmu, ale přirozeně z různých hledisek. Toto setkání u téhož předmětu bádání pochopitelně vede k tomu, že si někdy musíme vzájemně naslouchat a musíme uznat, že někdy může dojít i k určitému jiskření a že je nezbytné, aby tato dialektika byla součástí tohoto dialogu.?
Ve svém vystoupení jste apeloval na potřebu, aby se obě strany vyhýbaly integralismu?
?V minulosti jsme totiž byli svědky postupů určitého typu teologie, která užívala vědecká data za účelem jiného druhu a jakoby takřka vymezovala vědeckou práci nebo prosazovala určité vlastní zájmy. Z druhé strany pak stále ještě máme některé vědce, kteří považují oblast teologie za jakousi starší dobu kamennou lidského intelektu. A to všechno by v dnešní době mělo přestat.?
Říká arcibiskup Ravasi k probíhajícímu sympoziu o Vědě po čtyřech stech letech od Galileo Galiea.
přeložil Milan Glaser
odeslat článek
vytisknout článek
